Kniha přináší osobní autentické výpovědi mužů, kteří v roce 1941 bojovali v řadách československého 11. pěšího praporu u obklíčeného libyjského města Tobruk a společně s ostatními spojeneckými vojáky ho ubránili před německo-italskou přesilou.
Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů,
jejichž autory jsou významní evropští misionáři , kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Kniha představuje poprvé v ucelené podobě vývoj nejvýznamnějších humanitních oborů na Německé univerzitě v Praze v období první republiky a za německé okupace.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Kniha se snaží přiblížit osobnost Muhammada Alího a jeho vliv na politický a hospodářský vývoj v Egyptě v 19. století. Zachycuje rovněž sociální změny, které přinesl historický vývoj po napoleonské invazi.
Abeceda komunismu se snaží nahlížet do zcela konkrétních osudů, vnímá kontext i kontinuitu jednání aktérů historických událostí a přitom je dokáže zarámovat do širších historických souvislostí.
Václav Makrlík se ve své knize Češi a Evropa pokusil publicistickou formou vyložit české politické dějiny z hlediska začleňování našeho národa do dobových evropských struktur.
„Válka“, první kniha Ludwiga Renna, vyšla poprvé roku 1928 a měla světový úspěch. To tkvělo patrně v tom, že Renn psal o první světové válce jinak, nežli bylo v poválečné literatuře obvyklé. Bez heroizace války a vojáků, bez patosu.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.