Září 1989. Dva měsíce před listopadem 89 se mladá žena, studentka FAMU, rozhoduje k riskantnímu a osudovému kroku. Zůstává v Paříži! Následují týdny a měsíce plné dramatických situací, nejistot a zklamání, ale i okouzlení krásným městem a svobodou.
Kniha spojuje a zároveň oslavuje dvě letošní kulatá výročí – sto let od založení Československa a půlstoletí existence nejstaršího tuzemského časopisu. Co rok, to příběh z fotbalového prostředí.
Svazek reportáží světoznámého britského historika, politologa a publicisty představuje jedinečné zachycení převratných událostí roku 1989, tak jak postupně zasáhly čtyři středoevropské komunistické režimy včetně tehdejšího Československa.
Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.
Autorka se ke svým raným létům vrací zcela bez sentimentality, ale i bez horlivosti vyznání, zato s velkou exaktností v nejobtížnějším aspektu vzpomínek: v popisech atmosféry, které podává stručně a precizně. Autobiografická próza.
Černá paměť stromu není (jen) „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti...
Román Adriana je pozoruhodný již svou formální stránkou. Titulní hrdinka je od počátku přítomna jen nepřímo – v posmrtných vzpomínkách a samotný vypravěč, mladý spisovatel Teodor, ji nikdy nespařil, takže Adrianin příběh je převypravován hned.
Helena Součková, an eight-year-old schoolgirl in a small provincial town, deals not only with the uniquely dismal side of life in communist Czechoslovakia.
Písně barokní a postbarokní je kniha i hudební CD. Kniha je odborná studie o motivu smrti v textech barokní hudby, o jejich zdrojích v křesťanském i antickém myšlení a o druhém životě barokní poetiky smrti v 19. a 20. století.
Znamenité vyprávění pohádek z celého světa plné kouzel kouzelníků, čarodějnic, kouzelných předmětů, magických zaklínadel, zázračných schopností a divotvorných proměn, veselé i strašidelné, uvěřitelné i neuvěřitelné.
Vydání knihy Chtěl jsem mlčet se v Maďarsku
stalo skutečnou literární senzací. Z autorovy
pozůstalosti se nečekaně vynořily neznámé
rukopisy, mimo jiné i toto velmi osobně laděné
vyznání mapující zhruba dekádu po
anšlusu.
Reprezentativní výbor maďarských pohádek přináší příběhy sebrané nejvýznamnějšími maďarskými folkloristy a zpracované do dnes už tradiční podoby spisovatelem Gyulou Illyésem.