Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918–1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Luxusní barevný cestopis je přepisem cestovního deníku Ivana Burkerta, který vznikal během jeho neobyčejné cesty na vysokém kole z Hradce Králové do Říma absolvované netradičně přes Balkán.
Deník Karla Stuchla z první světové války přináší pohled na ni takříkajíc zdola. Několik měsíců po vypuknutí první světové války v roce 1914 byl dvaadvacetiletý vesnický učitel Karel Stuchl povolán do rakouské armády a poslán na válečné pole.
Kniha je věnována vzpomínkám a výpovědím spolužáků Jana Palacha ze základní a střední školy, které zpracovali čtyři studenti mělnického gymnázia pod vedením profesorky Renaty Špačkové.
Zástupci mladé badatelské generace z dvanácti zemí zde v různých sférách kriticky zkoumají vzájemné vztahy a vlivy mezi slovanskými i neslovanskými prostředími areálu jihovýchodní, střední a východní Evropy.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Kniha Slované: souznění a konflikty navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 14 textů tohoto svazku je rozděleno do tří dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK.
Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů v oddílech historická sekce, jazyková sekce, kulturní sekce, literární sekce.
Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Publikace je věnována problematice bezpečnostní složky zformované v ČSR v předvečer druhé světové války. V prvním svazku najdeme přes 200 dobových fotografií a množství archivních údajů o formování, výzbroji a výcviku jednotek.
Touto knihou uzavírá autor Jiří Vojkovský třídílnou edici o evropských fotbalových stadionech. I v této knížce jsou k mání další zajímavé fotbalové stánky, známější především fotbalovým fajnšmekrům.
Demokratické hlasovanie, v ktorom voliči disponujú dvomi hlasmi – jedným pre konkrétnych kandidátov a druhým pre politické strany – sa významne rozšírilo do mnohých stabilných, ale aj demokratizujúcich sa zriadení na začiatku 90. rokov 20.stol.
Když roku 1918 přestala střílet děla, nebyl to mír… bylo to jenom příměří, jenom odpočet do další chvíle, kdy začne být prolévána krev, kdy se jako zvířený kal na hladinu řeky vyvalí na povrch staré i nové křivdy a nenávisti… A že těch křivd bylo!
Knížka, kterou ve svých 94 letech napsal Jindra Hojer, jehož jméno určitě znáte díky postavičce z Foglarova komiksového seriálu Rychlé šípy a který byl jejím reálným předobrazem, je plná logických a matematických úloh.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Moderní nástroje, jež lze uplatnit ve firmách při analýze rizika v rámci finančního řízení a investičního rozhodování s využitím praktických příkladů. Nové vydání se podrobněji věnuje využití scénářů a rozhodovacích stromů v analýze rizika a rozšířen
Cílem knihy je objasnit dosud neznámá nebo nedostatečně osvětlená fakta z každodenního života příslušníků lengyelské kultury, neolitických zemědělců, kteří přišli z Balkánu, přes Moravu se rozšířili až na území dnešního Rakouska a Polska...