Výsledek pro: Maďarsko

Klinický deník Sándora Ferencziho tvoří zápisky reflexí z jeho psychoanalytické práce s pacienty z roku 1932.

Humoristické výstupy a skeče dvojice Jiří Wimmer a Karel Černoch.

Všichni v tomto románu jsou sami. Malá holčička adoptovaná na konci čtyřicátých let, její pěstouni a později i její vlastní dítě, manžel a všichni příbuzní i známí: nedostatek lásky považuje každý bez výjimky za neměnný a jediný možný stav bytí.

Moře, řeky, písníky i akvária – všechna tato prostředí jsou pro autora knihy inspirací pro rozvíjení témat vztahů člověka a vody.

Černá paměť stromu není (jen) „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti...

Předkládaná kniha textů si klade za cíl představit středověké umění z různých úhlů v celé šíři, bohatosti a pestrosti.

Československá exilová vláda po svém návratu do Prahy řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé.

Příběh o lásce, přátelství a odvaze mladé české dívky, která byla pohankou, a syna bavorského hraběte.

Román Adriana je pozoruhodný již svou formální stránkou. Titulní hrdinka je od počátku přítomna jen nepřímo – v posmrtných vzpomínkách a samotný vypravěč, mladý spisovatel Teodor, ji nikdy nespařil, takže Adrianin příběh je převypravován hned.

Písně barokní a postbarokní je kniha i hudební CD. Kniha je odborná studie o motivu smrti v textech barokní hudby, o jejich zdrojích v křesťanském i antickém myšlení a o druhém životě barokní poetiky smrti v 19. a 20. století.

Autor v knize shromáždil pohádky autorů, k nimž má blízký vztah a kteří ho nějakým způsobem překvapili, okouzlili či zaskočili.

Příběh romského chlapce hledajícího na počátku 40. let vlastní kořeny.

Mimořádný osud ženy, která je po trýznivém a protiprávním věznění donucena opustit vlast, kde zanechává syna, je vykreslený na podkladu opětovných setkání těchto dvou lidí, olemovaný americkou svobodou a podtržený socialistiskou nesvobodou.

Příběh Kubincé Manci, která se narodila uprostřed první světové války a prožila skoro celé dvacáté století.

Hlavní hrdina románu je obyčejný devětatřicetiletý Pražák. Jediné, co jej odlišuje od masy okolních bezejmenných, je, že hned v úvodu nedopatřením zabije jiného bezvýznamného občana.

Kniha obsahuje korespondenci mezi nejvýznamnějšími exilovými nakladatelstvími Sixty-Eight Publishers a Index z let 1971-1987, korespondenci Jindřicha Chalupeckého s Janem Vladislavem v druhé polovině 80. let 20. stol.

Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po "řádně vyhlášené" první světové válce.

Pohádky bratří Grimmů, Hanse Christiana Andersena a dalších známých pohádkářů na této audioknize čte Petr Rychlý.

V červenci 1951 schválila OSN Úmluvu o právním postavení uprchlíků. Ženevská konvence se stala základem mezinárodního uprchlického režimu, jenž platí dodnes. I proto se ĎaS 5/22 věnoval problematice azylu v nesvobodném východním bloku.