Tématické zaměření knihy konečně umožňuje poukázat i na důležitou kritickou návaznost Humovy koncepce pýchy na myšlenky Bernarda Mandevilla, jenž svou koncepci člověka jako pyšné bytosti postavil do centra svého svérázného výkladu ctností -
Překlad Diónovy Borysthenské řeči inspirovalo čisté nadšení vyvolané jeho mistrovským rétorickým výkonem. Začal jsem překládat "jen tak", z pocitu stržení.Tato "řeč při ústí Bugu" tvoří však rozsahově malé jádro předložené knížky.
René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství.
Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému.
V eseji autor domýšlí řadu podnětů ze své starší práce Formování vědeckého ducha a zároveň přechází z oblasti vědění k poezii. V osobitém psychoanalytickém výkladu snění u ohně dospívá k nástinu své filosofie básnického obrazu,...
Fyzikální podstata etiky plyne ze znalosti zákonů našeho světa a přijatelné představy prostředí, ve kterém žijeme. Úhelným kamenem je tak zvaná temná hmota a temná energie, jejíž existenci dokázali a velikost vypočítali teoretičtí fyzici.
Sbírka proměn, za jejíhož autora je považován řečník Antoninus Liberalis ze 2. stol. n. l., je souborem 41 stručných, ale přesto čtivých kapitol, v nichž se objevuje mytologický motiv proměny, zpravidla člověka ve zvíře.
Autor v této studii představuje nástup epistemologického modelu na konci devatenáctého století, založeného na čtení zdánlivě nepodstatných, nepatrných detailů coby symptomů nějaké komplexnější, přímo nepřístupné skutečnosti.
Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.
Pracovní sešit KuliFerdík a Filipka je určen pro celoroční práci s dětmi ve věku 3–5 let. Vychází ze situací a námětů, které jsou dětem blízké, pomáhá jim orientovat se ve světě kolem nich.
Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.
Výchozí zaměření dialogu Lachés je charakteristicky etické, neboť v něm jde zprvu o otázku, jak žít a jakým člověkem být; svou roli přitom přirozeně hraje také význam pedagogických metod.
Nicolás Gómez Dávila (1913-1994) bol popredným kolumbijským filozofom, ktorý sa preslávil poetickosťou a mnohorozmernosťou svojich textov, svojráznym životným štýlom a nekompromisným reakcionárstvom.
Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu.
Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy.