Ilustrovaná encyklopedie Bible předkládá výklad biblických příběhů, od Genesis po Zjevení Janovo, a snaží se ho přiblížit co nejširšímu okruhu čtenářů. Na textech spolupracovali odborníci z nejrůznějších církví a oblastí.
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Bratr Jack Mardesic je členem malé františkánské komunity žijící v Bruselu. Často vyráží na krátkodobé misie ve stylu svatého Františka, tedy s modlitbou, ale bez peněz, bez zásob jídla a bez domluveného noclehu.
Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství.
Poeticky laděné pohádky i bajky Tomáše Špidlíka. Přináší dobrá poselství o tom, že je třeba rozeznávat dobré od zlého, hledat svou vlastní cestu, vážit si rodiny i přátel a nechat se vést láskou.
Jaké je nebeské království? Čemu se podobá? A jak je vidím já a jak Ty? V knize najde malý i velký čtenář šest podobenství, kterými nám Ježíš Kristus načrtl podobu nebeského království.
Více než dvě století se v Evropě formuje filozofické myšlení, které nevidí originální a autentické postavení člověka v produktivním, vše do sebe zahrnujícím přetváření přírody, nýbrž v tom, že člověka je zapotřebí, mají-li země, nebesa, božství ...
Významný americký satanista Anton Szandor LaVey (1930 – 1997), byl zakladatelem a veleknězem Církve Satanovy. Svoje stěžejní dílo, Satanskou bibli, napsal v roce 1969 a nabízí v ní svůj pohled na satanismus jako na životní filosofii.
Autor pravděpodobně sám netuší, jak moc je jeho kniha výbušná, jak moc je neobyčejná, osvěžující, strhující, milá a jak moc je vzdálena jistě dobře míněným a nabádavým duchovním brožurkám našeho mládí...
Člověka po pádu dusí hanba, padá pod ní, skrývá se, pohrdá sebou. Ale Bůh se nestydí za člověka, kterého stvořil. Naopak, obnovuje ho a nabízí mu oděv, kterým by zakryl svou nahotu.
Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře. Jaké má ale křesťanské dědictví v Evropě alternativy? Humanismus klade „člověka“ do středu všech věcí.
Kniha, jež představuje druhý díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV, pojednává o časovosti, jak naznačuje už její titul, implikující kritiku pojetí času a časovosti ve filosofii Martina Heideggera.