V knize Lacrimae Rerum slovinský filozof a kulturní teoretik Slavoj Žižek působivě analyzuje filmová díla věhlasných světových režisérů, přičemž se opírá o filozofické teze Lacana, Heideggera, Hegela a některé psychologické teorie.
Kniha je bohatým zdrojem informací o renesančním malířství v příslušných historických souvislostech. Značný počet monografií, pečlivý výběr malířů a jejich děl detailně seznámí čtenáře se vším, čím se vyznačoval renesanční svět, člověk i jeho prostředí.
Indonésie. Jak ji pozná málokdo je netradiční a skvělá kniha o nádherné exotické zemi, viděné kritickýma očima studentky, která měla možnost poznat věci, jež běžným turistům zůstanou skryté.
Reprezentativní monografie malíře Bohumila Konečného (1918-1990), výjimečného a neprávem opomíjeného malíře, který se věnoval především ilustracím dobrodružných příběhů (např. Rychlé šípy). Hlavní obsah knihy tvoří barevné reprodukce jeho prací.
Na chodbičce luxusního expresu Train bleu, který uhání nocí k Azurovému pobřeží, se zcela náhodně seznamují dva lidé – spisovatel sešitových románů Roger Royan a bohatá Američanka Roberta Collinsová.
V jednom malém knížectví, kterému spíš než stárnoucí kníže vládne jeho vychytralý správce, žije mladý mlynář Petr Máchal. Když jej jeho zlá a chtivá macecha za pomoci správce připraví o rodný mlýn a Petr skončí na vojně, musí zakročit samo peklo...
Momentky z pamětnických filmů i unikátního osobního archivu spolu se zajímavými historkami z Cibulkova kalendáře pro FILMOVÉ pamětníky vychází již pošesté.
Zajímá vás, kde se natáčely nejznámější české filmy a pohádky? Tipy na výlety vás zavedou na místa, kde se točily pohádky Popelka nebo Pyšná princezna.
Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.
Doposud stále žijící spoluzakladatel slavné Nouvelle théologie se podrobně zamýšlí nad teo-logickým odkazem diskutované osobnosti Teilharda de Chardin.
Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku.
