Jaspersova slavná habilitační práce Duchovní situace doby vyšla poprvé roku 1931, bez nadsázky bychom však mohli tvrdit, že je výstižným popisem i duchovní situace naší současné doby.
Jednou z přirozených potřeb člověka je také racionální orientace v životě. Je to potřeba v silném smyslu lidská. K jejímu naplnění výlučně slouží etika.
V knižním rozhovoru se Tomáš Halík a dominkánský kněz Tomasz Dostatni pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena.
„Vše, co bude objeveno s využitím myšlenek v těchto knihách, stane se prací jediného člověka nikoli kolektivu. Každá interpretace necelku, iniciovaného děje a zde myšlených struktur je tak vlastnictvím jediného objevitele..."
Jádrem Lévinasovy filosofie se stává zvláštní etika, která nevychází z apriorních axiomů jako u Kanta, nýbrž ze zkušeností setkání s tváří. Kniha uvádí do tohoto myšlení jemnou analýzou běžných životních situací, kde se ukazuje vnitřní bohatství.
Knihu koncipoval autor jako výběr svých dvaceti čtyř nejvýznamnějších statí z pastorální teologie. Hloubka, neotřelost a živá moudrost v odpovědích na nezměrné tápání člověka dnešní doby vychází z Rahnerova přesvědčení.
Rozprava o metodě byla vydána roku 1637 v Leidenu jako předmluva ke třem spisům, v nichž Descartes vykládá své
matematické a přírodně filosofické názory (Dioptrika, Meteory a Geometrie).
Narození, láska a umírání vymezují život člověka odpradávna a rituály spjaté s těmito mezníky patřily vždy k nejdůležitějším okamžikům života, jejichž prostřednictvím lidé navazovali na kontinuitu svých předků, formovali svou vlastní identitu, ...
Ve své nové knize vídeňský filozof Konrad Paul Liessmann sleduje hranice a rozlišování, bez nichž by ani jednotlivec ani společnost nebyli schopni přežít.
Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů.
Duchovní věda se vine jako Ariadnina nit celým vývojem lidstva. V šerém dávnověku lidstva je v podobě mysterijního zasvěcení předávána v mystériích starověku, jindy je předávána lidstvu v podobě rosekruciánství. Jindy má zase podobu tzv. duchovní vědy.
Je člověk stvořením božím nebo náhodným shlukem molekul? Je bytostí duchovní nebo zvířetem? Tyto a mnohé další otázky klade a odpovědi na ně tematizuje a zobrazuje tarot Kryšpína alexandrijského.
Uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.