Autorovou ambicí bylo přispět k hlubšímu poznání Evropy. Pokud
jde o švýcarské čtenáře, chtěl napravit některé předsudky,
nedorozumění a zjednodušení, která stále zatěžují jejich povědomí o střední Evropě a zejména o českých zemích.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Vzpomínky dragouna Onyona, dragouna Auvraye a jízdního myslivce Wolfe Toneho na deset let napoleonských válek. Kniha je doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem a řadou dobových černobílých ilustrací.
První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
Univerzita bez vlastního nakladatelství je jako katedrála bez varhan: planá a němá. Masarykova univerzita své nakladatelství má, počtem vydaných publikací dokonce patří k největším ve střední Evropě.
Pracovní sešit spolu s učebnicí tvoří jedinečnou učebnicovou sadu zaměřenou na období „dlouhého“ 19. století (1789-1914). Pracovní sešit nabízí nový pohled na středoškolskou výuku dějin 19. století:
Pracovní sešit spolu s učebnicí tvoří jedinečnou učebnicovou sadu zaměřenou na období „dlouhého“ 19. století (1789-1914). Pracovní sešit nabízí nový pohled na středoškolskou výuku dějin 19. století:
Celobarevná publikace fotografa Milana Šustra a historika Ondřeje Neubauera „Malá Losenice včera a dnes" zachycuje historickou a dnešní podobu obce v okrese Žďár nad Sázavou.
Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.
„Hedvábná cesta“ byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací.
Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.
Monografie se věnuje projektu, obsahu a ohlasu publikace Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování (1934), jež bývá vnímána jako první protest proti rasové ideologii ve vědecké práci, zejména proti nacistické rasové hygieně.
