Ferrova práce je rozdělena do dvou částí: V první, nazvané "Román o národě", chronologicky pojednává o francouzských dějinách Druhou část nazvanou "Hlavní rysy francouzské společnosti" pojal autor komparativně.
Kniha je novým původním příspěvkem české historiografie k interpretaci evropských dějin 16. století. Autor znovu otvírá zdánlivě jednoduché téma, kterým je tzv. Šmalkaldská válka (1546-1547).
Autor doufá, že na konci této knihy bude čtenáři jasné, že historická role a vliv řecké racionality a řecké vůle na politickou a intelektuální svobodu mohou vést k lepšímu pochopení dnešního střetu kultur.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti.
Ferro se zabývá všemi koloniálními praktikami Evropanů, ale i kolonizací arabskou, tureckou či japonskou a snaží se nalézt jejich společné body i rozdíly.
Ve své studii se Peter Burke věnuje analýze sociálních a kulturních dějin jazyků, jimiž se v Evropě hovořilo nebo psalo v období mezi vynálezem knihtisku a francouzskou revolucí.
Autoři ve svém díle koncipovaném
do tří svazků popisují nejenom
jednotlivé formy boje dvou jedinců
či souboje známých osobností,
ale všímají si také socio-historického
kontextu a dobových literárních
či dramatických reflexí duelů.
Jen málokdy je cesta k velkému maléru dějin vylíčena tak citlivě jako v knize Miloše V. Kratochvíla Evropa tančila valčík, která vychází ke stoletému výročí sarajevského atentátu a začátku první světové války.
Cestopis z neobyčejné pouti ze španělského mysu Finisterre až do tureckého Istanbulu, kterou autor urazil pěšky za sedmnáct měsíců. Strhující příběh o houževnaté vytrvalosti a oslava lidí i oblastí existujících na samém okraji moderního světa.
V roce 1989 došlo ve východní Evropě k vyvrcholení dlouhodobého
procesu, který ve svém důsledku vedl k odtržení satelitních
států od Sovětského svazu a k pádu východního bloku. Podrobná analýza událostí, které vedly k pádu východního bloku.
