FYZIKA a EKONOMIE svádějí uvnitř této knihy souboj o svůj světonázor, který je zároveň i střetem relativistického a realistického vidění světa (a vesmíru).
Už dávných dobách bylo jasné, že geometrie naučila lidi myslet. To platí stále. V našich školách se tento moudrý citát nevyužívá. Především v nižších třídách měla vládnout matematice. Pomocí geometrie se matematika stane zajímavou.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Dílo je uceleným a navzájem propojeným souborem tří knih, jež jsou moderní učebnicí teoretické mechaniky určenou především pro studenty Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Isaac Newton je považován za nejvýznamnějšího vědce a fyzika historie. Matematické principy přírodní filozofie je nejvýznamnější vědecký spis historie.
Komplet 5 svazků edice Munice v dárkové etuji. Munice je nová popularizační edice Masarykovy univerzity. Přináší aktuální témata z přírodních, společenských i humanitních věd.
Publikace se věnuje problematice rozvoje mezigeneračních vztahů u dětí předškolního věku. Přináší poznatky o významu těchto vztahů jak pro dítě, tak pro seniory, a náměty, jak může mateřská škola rozvoj těchto vztahů podpořit.
Pokračování knihy, ve které můžeme pozorovat zákonitosti našeho vesmíru aplikované na fantastický vesmír, kde nejdůležitější fyzikální zákony začínají slovem „možná".
Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu.
V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. Cílem této práce je v sedmi kapitolách uvést systémy matematické logiky logiků Lvovsko-varšavské školy a také filozofické koncepce, které s nimi byly spojeny.
Soubor 23 studií a rozprav v časovém rozpětí let 1348 až 1620 osvětluje výuku na artistické a lékařské fakultě, líčí události spojené s Dekretem kutnohorským a mimo jiné hledá první stopy humanismu na univerzitní půdě.
R.Bartlett zjistil, že slabý dotek spojený s cíleným záměrem stačí na to, aby jeho klienti znovu nabyli fyzickou, duševní, a dokonce i duchovní rovnováhu. Výsledky byly zcela mimořádné – a stále se vzpírají logice.