Kniha doplněná řadou fotografií mapuje životní příběh faráře Církve československé (husitské) - CČS(H) Václava Mikuleckého a jeho zápasy s mašinérií ateistického režimu v poválečném Československu.
Ve dvaceti kapitolách, řazených podle vydaných ročníků časopisu Vltavské proudy,
kniha řadou výňatků, ukázek a odkazů přibližuje život obyvatel
regionu v dané době.
Zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním z primárních závazků státu vůči občanům a podílí se na ní celá řada aktérů od policejních, zpravodajských, celních a justičních orgánů až po soukromé bezpečnostní služby.
Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores regni Bohemiae vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria.
Co mají společného Sázava, koleda nebo vodník? Řada českých názvů, zvyků a mýtů je dědictvím po prvních Slovanech z 6. až 8. století, z období, které je kvůli nedostatku pramenů zahaleno do temnoty.
V knize se autor soustřeďuje na část Berouna, o jehož některých výjimečnostech nemají čtenáři dosud ani tušení. Nejen z historie, nedávné minulosti, o legendách, přírodních zajímavostech.
Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů.
Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826)...
Další kniha s názvem Rychlá řídítka z oblíbené edice TEN - technická elita národa, přináší ve svém druhém vydání neobyčejný soubor šestadvaceti českých a slovenských motocyklových značek.
Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin. Koncepce ojedinělá, v Česku doposud nepublikovaná.
Americký nálet v den Popeleční středy 14. února 1945, ke
kterému došlo v důsledku navigačního omylu (bombardéry z 8. letecké armády měly jako cíl seřaďovací nádraží
v Drážďanech), představoval pro obyvatele Prahy první
konfrontaci letecké války.
Autor vzpomíná na holocaust, který rozvrátil jeho rodinu, avšak nevěnuje se jen svým osobním zážitkům, ale popisuje vývoj v Německu od událostí těsně před válkou, za války, po jejím skončení a zejména v dalších poválečných letech.