Výsledek pro: Nesmrtelné myšlenky - Friedrich Nietzsche Friedrich Nietzsche

Ve spise Mimo dobro a zlo Nietzsche velí svým myšlenkovým souputníkům „zatnout zuby“ a podniknout plavbu, díky které bude moci být „psychologie znovu uznána za vládkyni věd“. Pippinův esej je snahou rozplést souvislosti této jedné věty ...

Originální interpretace Nietzscheho a první významná kritika převládajícího dialektického myšlení ve Francii poč. 60. let 20. století.

Originální interpretace Nietzscheho a první významná kritika převládajícího dialektického myšlení ve Francii poč. 60. let 20. století.

Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie).

Nietzsche jako první filosof postmoderny ?

Na základě citátů z Nietzscheho děl autorka rozebírá do nejjemnějších detailů nejenom jeho myšlení, nýbrž i rysy jeho povahy, a s neomylným ženským instinktem ukazuje, jakým způsobem souvisela Nietzscheho filosofie s jeho osobní tragédií.

Jeden z nejznámějších krátkých textů Nietzschova raného období (z roku 1873), za autorova života nevydaný. Obsahuje první náběh ke kritice metafyziky, který vychází z metaforičnosti lidského poznání.

Cílem publikace je reflexe aforismů a jejich postavení v rámci Nietzschova životního díla.

Výbor z nejranějšího období tvorby F. Nietzscheho představuje nepublikované texty a náčrty jejiž tématickým ohniskem je figurativní charakter řeči a meze její symbolické funkce, které jsou promýšleny v souvislosti se vztahem řeči k hudbě.

Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin.

Rozsáhlé dílo, ve které se Nietzsche definitivně odpoutává od svých vzorů, A. Schoppenhauera a R. Wagnera, a obrací se proti dosavadní metafyzické tradici.

Hutný soubor aforismů, který původně vznikal jako přípis k jednomu z předchozích děl, shrnuje v podstatě všechny Nietzschovy základní myšlenky v podobě poetické prózy.

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar.

Historicky pojaté studie, jež objevným způsobem zpracovávají z velké části doposud netematizované motivy a souvislosti Nietzscheho díla, jsou určeny nejen zájemcům z řad historiků filosofie, ale též theologům, estetikům a lingvistům.

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož.

Ve svém stěžejním díle rozvíjí významný německý filozof téma nadčlověka z knihy Tak pravil Zarathustra, nadčlověka, který stojí mimo dobro a zlo.

Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin.

Raný text velkého německého filosofa a filologa, který s ročním odstupem navázel na jeho slavné Zrození tragédie.

Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 1885–1889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), ...