Česká společnost druhé poloviny 19. a počátku 20. století se nacházela v období prudkých změn, z venkovské společnosti se stávala městskou a z agrární průmyslovou.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti.
Kniha dogmatického teologa Ctirada V. Pospíšila Jako v nebi, tak i na zemi je první českou monografií věnovanou tajemství Nejsvětější Trojice od roku 1926.
Předkládaný rukopis sleduje společenské souvislosti postupného zvyšování objemu volného času a dopadů změn spojených s novými způsoby trávení volného času na fungování české společnosti v druhé polovině padesátých let a v šedesátých letech.
Mnichovská historie je neúplná bez souboru jejích následků.
Některé z nich nejsou ještě v literatuře zachyceny naplno, patří k nim také útěky a vyhánění obyvatel z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa.
Rozšířené vydání úspěšné knihy, která by neměla chybět v žádné knihovně, zejména v Chebu a Karlovarském regionu. Za šest roků, které uplynuly od prvního vydání, autor nashromáždil velké množství nových dokumentů a fotografií...
Otázka pravosti Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského je doposud nevyřešena, ačkoli je veřejnosti často předkládán opak. Mluví se o padělcích, avšak neexistuje spolehlivý důkaz, kterým by byla falzifikace podložena.
Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských.
První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy.
Autor věcně líčí boje, zraněné a mrtvé,
s nimiž jako sanitář přicházel často do styku,
stejně jako život v zákopech i za frontou,
ale také až neuvěřitelně čilý kulturní život
československých legionářů.
Monografie se týká prvních 110 let existence Koruny Království českého - nové formy českého státu, s níž přišel římský král Karel IV. roku 1348, aby dosáhl plnější integrace nově získaných území (hlavně Slezska) s pražským politickým centrem.
Přední český husitolog ve své nové knize pátrá po zvláštnostech českého 15. století, které představují především husitství a jeho rezonace v následujících letech.
České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, nikdy nebyly izolovaným ostrovem, refugiem bez jakýchkoliv kontaktů s nejbližším okolím. Chceme vás provést těmito místy; jako jedno z řešení jsme k tomu zvolili cestu „proti chodu hodinových ručiček“.
Nezbytný reportážní průvodce pro cestu k Baltu, ale i kousek za polsko-českou hranici. Vyprávění o komplikovaném poválečném vztahu k nové zemi i vlastní identitě, které jako bychom znali z českých Sudet.