Po více letech autor dokončil knihu, v níž se částečně vrací k námětům své první knihy
Bylo to jinak z roku 2008. Rozebírá je podrobněji a s přihlédnutím k výsledkům nových
výzkumů.
Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.
Kniha obsahuje korespondenci mezi nejvýznamnějšími exilovými nakladatelstvími Sixty-Eight Publishers a Index z let 1971-1987, korespondenci Jindřicha Chalupeckého s Janem Vladislavem v druhé polovině 80. let 20. stol.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy.
Kati, rasi a biřici spolu s jejich rodinami měli patřit mezi osoby na okraji raně novověké společnosti. Do jaké míry tomu tak skutečně ovšem bylo, ukazuje na praxi východočeských měst kniha V našem poníženém způsobu.
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Kniha porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861-1914. Právě toto období přineslo prudký růst pražské aglomerace spojený s řadou zásadních změn.
Kniha vypráví o nejrozšířenějším a nejvlivnějším, nicméně nepřiznávaném, zapíraném, znevažovaném, nejhlubším, obtížně uchopitelném znaku lidského individuálního a skupinového chování, jímž je stupidita.
První oficiální autobiografie papeže Františka. 14 zastavení u dějinných milníků v kontextu Františkova života od začátku druhé světové války do současnosti.
Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy ani nepatřily. ...
Sofie Podlipská je dnes pro mnohé zapomenutou osobností,
byt se jí v poslední dobe opetovne dostává pozornosti
zejména v oblasti kulturní historie. Duvodem zájmu historiku je
její významný vliv na utvárení kulturního prostoru poloviny 19. století.
Kniha shrnuje historiografické narativní prameny k dějinám tří významných českých měst – Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic, vzniklé před rokem 1800.
Kniha Moped – renovace s úsměvem je určena zejména lidem, kteří se chtějí začít zabývat, nebo již zabývají renovacemi. Nemusí to být jen renovace mopedů Stadion, kterým je věnována. Uvedené postupy a zkušenosti platí i pro renovace obecně.
Obecně zrady nelze označit za specifický národní, v tomto případě český fenomén. Zrada jako taková prostupuje veškerými dějinami celého lidstva od jejich prvního úsvitu, až po naši současnost.
Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech navazuje na předchozí knihy Ústecká štvanice a Ústecký mír. Popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948.
