Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Publikace přináší její nové ediční zpracování, obohacené o podrobný poznámkový aparát, doprovodnou studii a skvostný výtvarný doprovod orlickoústeckého akademického malíře Františka Šmilauera (1892–1972).
Edice šesti spisů o manželství ze 16. a 17. století doprovozená vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou genderu v české literatuře raného novověku.
Dějiny možná píší vítězové. Muziku však mají na svědomí rebelové. Pro většinu lidí jsou dějiny hudby pouze matným pojmem ze školních učebnic, s nímž má jejich vlastní posluchačský zájem jen málo společného.
Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Poslední představitel mocného a legendami opředeného rodu Rožmberků Petr Vok bezesporu patří mezi významné postavy českých dějin přelomu 16. a 17. století.
„Obecné vědomosti mají hlupáci,“ napsal kdysi
William Blake. Spáchat krátký medailon na téma
Martinů či Janáček dokáže každý, kdo má internet.
Bydlet v hudbě dvacátého století znamená však něco
docela jiného.
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.
Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku.
Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.
Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin.
Co jsou úřednické kabinety?
Proč a za jakých okolností vznikají?
Jsou úřednické kabinety legitimní?
Ohrožují ústavnost?
Jsou skutečně nestranné a neutrální?