Hájkova Kronika česká, poprvé vydaná v roce 1543, patřila až do 19. století k nejčtenějším a nejoblíbenějším česky psaným knihám, i přes tvrdou kritiku, které ji podrobil v druhé polovině 18. století historik Gelasius Dobner.
Kosmova kronika česká (latinsky Chronica Boemorum) je nejstarší česká kronika, tj. kronika týkající se dějin Čechů. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly.
Věcná, textově bohatá encyklopedie válek. Obsahuje víc než 5 000 chronologicky řazených hesel o válkách, bitvách, ofenzivách, taženích, povstáních a protireakcích.
Jedním z hlavních cílů nové revue by mělo být usnadnění a prohloubení komunikace mezi odborníky z různých oborů, kteří se zabývají danou problematikou a obdobím tzv. dlouhého 18. století "mezi barokem a obrozením".
Publikace se pokouší nastínit život Jana III. z Rožmberka († 1532), člena významného českého rodu a nejvyššího představitele rytířského řádu johanitů v Čechách.
Císař Rudolf II. byl rozporuplnou osobností, moudrým podivínem. Uměnímilovný císař se usídlil v Praze, kde na Pražském hradě nechal vybudovat velkolepé prostory pro svou sbírku obrazů, soch a kuriozit. Na svém dvoře hostil umělce i alchymisty a astrology.
Román napsaný ve druhé polovině 30. let zavádí čtenáře do prostředí císařského rodu Habsburků. Od doby dospívání sledujeme život císaře Františka Josefa I. až do tragické smrti jeho ženy císařovny Alžběty v roce 1898.
Čtivé a podrobné vylíčení dějin siouxského kmene Oglalů v rozmezí let 1660–1887 patří dnes ke stěžejním dílům v oboru historie původních obyvatel amerického Západu.
Kniha představuje, co znamenalo záduší v životě města 15.-17. století, jaké postavení měli úředníci, kteří se starali o majetek kostela, jak se na lokálních záležitostech projevily tlaky "velké" politiky.
Sborník příspěvků (nejen) ze 3. adventního kulatého stolu, který se konal na půdě Katedry historických věd FF UPa dne 28. 11. 2005. Jindřich M. Hýzrle z Chodů a jeho poznávací cesta po střední a západní Evropě v letech 1607-1608....
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
