Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.
Erbovní mapa, jejíž díly pokračují Moravou a Slezskem, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky.
Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí.
Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.
Tato kniha je již druhým doplněným a rozšířeným vydáním, které vyšlo v roce 2000. Tentokrát obsahuje šedesát sedm zřícenin nacházejících se na území středních Čech, jež jsou zachyceny na bezmála čtyřech stovkách fotografií.
Lubomír Vejražka navazuje svou novou knihou na dva tituly, ve kterých se rovněž zabýval často opomíjenými tématy souvisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností.
Poznávání dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu se po prvotním nadšení cestovatelů a objevitelů z odkrývání pradávných měst postupně změnilo v systematické studium, které v současné době zahrnuje několik samostatných disciplín.
Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem
značně bohatá.
Kolektivní monografie Duch novin a jeho svět volně navazuje na tituly Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích 1918–1938 a Média v meziválečné publicistice a nabízí podrobnější pohled na nejvýraznější projev českého meziválečného myšlení o mědiích.
Geograf a cestovatel Jiří Viktor Daneš (1880–1928) byl ve své době jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy, současně osobou významně politicky a společensky činnou.
Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice.
Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.