Výsledek pro: Obrázky z českých dějin a pověstí

Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.

„Pojďte a poslyšte pověsti dávných časů…“ - Zdeněk Svěrák se vyznává v kratičkém úvodu z toho, že „asi nemá ten správný hlas na takové předčítání“, ale je-li tomu tak, potom jako velký mistr ze svého nedostatku učinil přednost.

Pandemie covidu-19 byla totálním společenským jevem, časem akutních i méně akutních krizí, avšak také obdobím, které nám může – zvláště ze zpětného pohledu – říci mnoho o fungování institucí i jednotlivců.

Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů.

Kniha zachycuje nejen smělé cesty pražských kupců do slunné Itálie, ale současně osudy významných italských křesťanských i židovských obchodníků, kteří v době rudolfinské působili v městech pražských i u císařského dvora.

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích.

Českými dějinami putují zlomky karmínového kamene. Nikdo si ale není jistý, jestli kdysi tvořily celek, zda přinášejí štěstí nebo smůlu, nikdo doposud neodhalil, kdo je vyslal na jejich bludnou pouť. Jen občas se vynořují z času a opět v něm mizí.

V souborné knize Jazyk a slovník se představuje výbor menších studií z autorova padesátiletého přemýšlení o jazyce, českém i řadě dalších, z okruhů tematicky základních i opomíjených, především však stojících mimo tradiční čistě gramatické pohledy.

Poutavá autorova výpověď o jeho předcích, rodině a lidech, se kterými se během svého života setkal, zejména však o jeho názorovému a morálnímu zrání.

Města mívají své figurky. Potkáváme je na ulicích a známe z letmých setkání. Někdy známe i jejich příběhy, jindy si je domýšlíme. I někdo z nás může být pro jiného takovou figurkou.

Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.

O původu vzniku erbovních znaků českých zemí historické prameny mlčí. Zato pověsti a legendy zapsané v dávných kronikách vypráví dechberoucí příběhy obdivuhodného hrdinství, moudrosti a dobrodružství.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku.

Kniha představuje jednu z nepříliš známých osobností 17. století – Jiřího Holíka (1635–1700/1710?), který pocházel z české nekatolické rodiny, ale stal se členem dominikánského řádu a dokonce se podílel na vyhledávání nekatolických knih.

Hrdinové, jejichž příběhy fascinují i po více než osmi desítkách let. Zločinci, kteří unikli spravedlnosti, i oběti, na něž se už téměř zapomnělo.

Publikace historika Jiřího Smlsala přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti.

V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.

Publikace zachycuje vedle vzniku, vývoje a bojového nasazení čs. jednotek na východě zejména osudy řady jejich příslušníků – můžu i žen.

Studie Cesta ke kořenům se týká fascinujícího a dramatického zápasu několika rodopisců o změnu v dosavadním způsobu historického pojednávání o osudech kdysi slavného rytířského rodu Milnerů z Milhausenu.