Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů.
Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického
(1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000)
přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových
nejvýznamnějších epických prací.
Autorky se ve své nové knize zaměřují na interpretaci vizuálního umění. Děti zažívají radost, když zkoumají, jaký odkaz ukryl umělec do svého díla, a vzápětí, když si samy hrají na výtvarné umělce.
Poslední číslo ročníku 2016 otevírá unikátní rozhovor s bosensko-chorvatským katolickým teologem a filosofem Alen Krstićem o zhoubné vazbě náboženství a nacionalistické politiky a současných nevábných poměrech v Bosně.
„Každý z nás v sobě nosí představu domova, který čeká jenom na to, až ho postavíme.“ To je hlavní myšlenka publikace Cabin Porn. Tento domov může mít podobu chatičky, srubu nebo přístřešku.
Po letech se znovu setkáváme s hlavními hrdiny románu Ateliér Moko, Michaelem a Ludvíkem. Opět před námi vystupují jako postavy z vibrujícího polosvěta, v němž za hodnoty platí umění předstírat a zisk snadných sexuálních vítězství.
F. T. M. jsou iniciály jména Filippa Tommase Marinettiho – umělce, jehož jméno většina z nás kdysi zaslechla ve škole, ale který nám patrně splývá s masou dalších etablovaných klasiků. Marinetti přitom nikdy klasikem nebyl, byl to buřič a bohém...
Atletika je díky své rozmanitosti mezi fanoušky velmi oblíbeným sportem a čeští atleti patří v mnoha disciplínách již desítky let k evropské i světové špičce.
Kniha Vosy, mravenci, mouchy se skládá ze tří žánrově odlišných částí – deník, medailonky světců, strašidelná povídka – ale jde o vnitřně sourodý, důvtipně strukturovaný celek. Autorka píše v první osobě, všechny texty mají autobiografický základ.
Monografie pojednává o hudbě ve filmu – jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy. Dnešní technologie filmového záznamu se neustále vyvíjejí, ale všichni tvůrci stále řeší odvěké otázky...
Román Cvrček mého krbu vycházel na pokračování v časopise Květy – v roce 1912 pod názvem Cvrček mého krbu a v roce 1913 jako Rozvrat (Šlejhar 1912, 1913).
V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních.