Další kniha krátkých příběhů ze života. K čtenářsky nejúspěšnějším patří „andělská pentalogie“ (Andělské vteřiny, Andělské dopisy, Babičky a andělé, Andělské cesty k nesmrtelnosti, Andělská škola lásky).
Veterinář Jan Herčík, spoluautor již pěti knih, které napsal v tandemu s Alenou Hrachovcovou, o této knize říká: „Společně se vám pokusíme náladu vylepšit příběhy z ordinace veterinárního lékaře".
Kniha Láska v mnoha podobách k nám promlouvá o milostném trápení, o zápolení s alkoholem či s manželem-tyranem, o špatných vztazích matky s dcerou, nebo dokonce o bolesti nad ztrátou milované bytosti.
Producent či manažer není vděčné povolání. Pečuje o umělce, po nichž zůstávají díla, jež budou navždy bavit čtenáře, posluchače či diváky. Manažerovi zůstávají jen vzpomínky. Některé je však škoda nezaznamenat.
Syrovost života. Karamboly. Sex. Alkohol. A boj. Tak by se dal charakterizovat příběh, který je inspirovaný skutečnými událostmi a nezačíná právě šťastně. „Víš, že jsem si vždycky myslel, že sex je pro mě ve vztahu na prvním místě?
Čtrnáct příběhů o návratech a zvratech ve vztazích, o jiskření a flirtu, o osamělosti a hledání... nebo jeden velký o nezastupitelné úloze emocí, laskavosti a lidskosti?
Ve chvíli, kdy se zdálo, že zvládla odchod od nevěrného manžela, dělení majetku i neshody s pubertální dcerou, se s ní setkala poprvé. Přišla bez ohlášení, bez varování jí sevřela hrdlo úzkostí. Deprese. Nedala se setřást, vyležet ani zapomenout.
Už od dob Casanovy se spousta autorů vychloubá svými úspěchy u žen. Autor na to šel z druhé strany. Kniha je poskládaná z nevážných, ale i vážných příběhů, kde hlavní roli hraje, i nehraje postel.
Po prvotině Hafni! a jiné povídky připravila autorka deset nových příběhů, které odpozorovala za tři poslední roky. Opět dokazuje, že je dobrou pozorovatelkou okolního světa a že ze zdánlivě obyčejných situací dokáže vykřesat neobvyklé závěry.
Je to knížka o životě, o vnoučatech, o divadle, kde autorka strávila valnou část života, o víře všedního dne a o starostech, které má téměř každý z nás.
Druhá kniha autorky není její oslavou umět číst z karet, ale laskavým a přemýšlivým sdělením, že ve svých životních patáliích nejsme sami a že se vždy najde někdo, kdo nám podá pomocnou ruku.
Nejhorší pocit je pocit bezmocnosti. Člověk může znát tisíce pouček, které mu vtloukali do hlavy učení páni profesoři a všechny jsou k ničemu, když se setká s okamžikem, kdy se křehká nit života náhle přetrhne. Zůstává stát plný údivu a bolesti.
Příběh o nelehkém dospívání, domácím násilí, o tom, jaký dopad může mít vyrůstání v toxickém rodinném prostředí na dětskou duši, ale také o naději, že i na tom nejhlubším dně se člověk může znovu postavit na nohy a dojít k dobrému konci.
