37. Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny začíná editorialem Jana Zálešáka a Zuzany Jakalové, kteří v něm představují koncept tohoto tematického čísla, zaměřeného na kurátorský výzkum.
Odvážlivec pátrající po srdci dávno mrtvého čaroděje, pirátka ve službách ďábla nebo chlapec, který se v hrobce odváží hrát kuželky s umrlci a jako výhru získá nezvyklou trofej...
Dvacáté osmé číslo odborného recenzovaného časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny nabízí tentokrát poměrně užší rozptyl zaměření jednotlivých studií a recenzí knih, než bývá u netematických čísel zvykem.
Druhé, upravené vydání Nedokončeného kalendáře, jejž básník, prozaik, esejista, publicista a překladatel Václav Jamek napsal pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof.
V dalším díle klasické ságy Conan s Bêlit brázdí hyborejské oceány a prochází pralesy. Mistři vyprávění, scenárista Roy Thomas a kreslíř John Buscema, vedou barbara s pirátskou královnou do džungle, kde se střetnou s pánem lvů Amrou.
Třiatřicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší tři původní studie a jednu recenzi. První dva texty se věnují období tzv. reálného socialismu a následného přechodu k demokratickému režimu první poloviny 90. let.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.
Aktuální tematické číslo, které jako hostující editorka připravila Pavlína Morganová, je věnováno výstavám, jejich dějinám, formátu a roli, jež mají v současné kulturní produkci.
Jádro příběhu je vždycky pravdivé. Část mého vyprávění jsou příběhy mých předků, včetně pamětí mojí matky – porodní báby – pak moje osobní vzpomínky a potom obrázky z dějin našeho kraje.
Dvacáté čtvrté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát točí kolem otázky co a proč považujeme v umění za nové? Odpovědi najdeme v pěti textech, z nichž každý se dívá na problém z jiného úhlu.
Na trhu ojedinělá publikace, která se zaměřuje na moderní přístupy a nástroje společenské odpovědnosti firem jako jsou created share value, work-life balance, corporate community involvement či společensky odpovědné investování.
Za nejširší společný jmenovatel textů zahrnutých v čísle 19/2015 můžeme označit reflexi paradigmatické změny mezi vrcholným modernismem, spojeným s formalistickou teorií umění a konceptem specifičnosti média, a poválečnou neoavantgardou.
V čísle 18/2015 Sešitu otiskujeme dvě studie z oblasti experimentální poezie, ta třetí se zaměřuje na konvergence mezi současným vizuálním uměním a oblastí profesionálního tance. Číslo tradičně uzavírá recenze na významnou odbornou publikaci.