Vzpomínky Sylvy Součkové nejsou jen pouhým popisem jejích životních cest a hledání duševního rovnováhy, ale i hlubokou reflexí rodinných a společenských vztahů ženy, jejíž osud silně ovlivnila 2. světová válka a komunistický režim po roce 1948.
Autorka na základě množství pramenů rekonstruuje životní osudy českého šlechtice, cestovatele a hudebního skladatele, který skončil jako jeden ze ´sedmadvaceti českých pánů´ na staroměstském popravišti.
Sborník je výsledkem stejnojmenné mezinárodní konference konané Masarykovým ústavem AV ČR v prosinci 2002 v Praze. Obsahuje třináct příspěvků domácích a zahraničních odborníků zabývajících se danou problematikou.
Vybrané články z dílny významného brněnského historika k problematice moravského zemského patriotismu, národně politického ruchu na Moravě, k sociálněprávnímu vývoji a k dějinám Matice moravské.
Monografie analyzuje význam a úlohu tělesné výchovy a sportu ve vnitřní i zahraniční politice meziválečného Československa. Činnost organizací z oblasti tělesné kultury představovala majoritu spolkového života tzv. první republiky.
Monogafie přináší analýzu oficiální komunikace českých královských měst v době předbělohorské na základě rozboru městských register, a to na příkladu styků Nového Města pražského a polabských měst Českého Brodu, Kouřimi, Kolína, Nymburka a Kutné Hory.
Abecedně řazená esejistická hesla se zabývají především bohy a mýty starověkého Říma od nejstarších dob a jejich ovlivnění řeckou mytologií přes synkrezi s orientálními božstvy a kulty až po nastolení křesťanství jako jediné věrouky.
Publikace je věnována rozboru tří zákoníků, které v zemích
Koruny české – Království českém, Markrabství moravském
a Knížectví slezském – uzákonily právní předpisy o trestu
a trestání.
Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy.
