Více než stoletou historii dopravní policie na našem území mapuje kniha Marcely Machutové a autorského kolektivu, která vznikla za podpory Služby dopravní policie ČR.
Na základě rozhovorů s pamětníky se autoři publikace pokusili nastínit obraz událostí let 1989 a 1990 v kontextu vzniku a vývoje opozičních skupin v chebském a plavenském regionu i se zřetelem k tomu, jak se vyvíjely osudy aktérů v době popřevratové.
Monografie se zabývá historií tělesné výchovy a sportu v organizaci YMCA v Československu a Polsku. Sleduje převážně časové období od konce první do počátku druhé světové války.
Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany.
V publikaci je představena a shrnuta tématika statut papežských legátů promulgovaných pro Polsko a synod a statut hnězdenských arcibiskupů slavených a vydávaných s platností pro hnězdenskou církevní provincii do počátku 16. století.
Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.
Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety.
V pořadí již šestý svazek Edice politických programů zahrnuje základní ideové a programové materiály menších politických stran, které v českém prostředí vznikaly v procesu diferenciace politického stranictví na přelomu 19. a 20. století.
Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy.
Publikace se zabývá jak pnutím mezi náboženstvím a politikou (např. vztahem mezi církví a státem všeobecně, vztahem obou nástupnických států rakousko-uherské monarchie ke Svatému stolci aj.), tak i mezi náboženstvím a moderním národem.
Kniha se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko-Slovenské republiky (1938–1939). Představuje odchylku málo známých českých politických dějin a implicitně i explicitně pojednává o české demokracii.
Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa.
V naší studii zkoumáme projevy kulturní skupinové a individuální autorské identity především v krásné literatuře, popřípadě v některých příhodných žánrech lokálního písemnictví.
Práce brněnského historika přibližuje zašlý svět moravských Němců, plný vzrušených debat, hledání vlastní identity i cest k soužití se svými českými spoluobčany, který se odehrával kolem roku 1900.
Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.