Výsledek pro: Práce z dějin Akademie věd 1

Mnichovská historie je neúplná bez souboru jejích následků.
Některé z nich nejsou ještě v literatuře zachyceny naplno, patří k nim také útěky a vyhánění obyvatel z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa.

V dvousvazkové publikaci je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938.

Kniha představuje poprvé v ucelené podobě vývoj nejvýznamnějších humanitních oborů na Německé univerzitě v Praze v období první republiky a za německé okupace.

Publikace přibližuje osudy stovek českých krajanů, kteří v letech 1861-1865 bojovali v armádách americké občanské války.

Píše se rok 1942 a Židé na Slovensku nesmí vycházet z domu po deváté hodině večer, nesmí se shromažďovat, nesmí chodit do školy... příkazy se vrší jeden za druhým. A přichází další: svobodné ženy ve věku šestnácti až třiceti šesti let dostávají rozkaz dostavit se na nucené práce.

Autentický a vzrušující popis výcviku a bojových akcí, vyznačuje se svižným tempem a jistotou v detailech, nechybějí ani ironie, frustrace, humor, tragédie a - víc než cokoli jiného - patos, kterým je prodchnuto každé válečné dobrodružství.

Strukturalismus představuje v české lingvistice, literární vědě a estetice jeden z nejvýznamnějších badatelských směrů, který získal značný ohlas i v zahraničí.

Kniha zpracovává korespondenci nakladatele J.R.Vilímka a tvůrce Vinetoua a Old Shatterhanda - Karla Maye.

Působivé historické dílo Johna Cornwella vypráví příběh německých vědců a vědy od nástupu Hitlera k moci v roce 1933 až do jeho pádu v roce 1945.

Kniha stručně představuje přístup a metodu kombinující sociologii a historii. Autor nastiňuje zvláštnosti obou disciplín, charakterizuje jejich stěžejní osobnosti a díla a poté vybírá klíčová východiska, se kterými může sociohistorik pracovat.

Osobní výpověď Stuarta Eizenstata o náročném, ale úspěšném vyjednávání, které vedl s čelnými představiteli evropských vlád i nejrůznějšími židovskými organizacemi v druhé polovině devadesátých let o odškodnění obětí druhé světové války.

Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí.

Monografie o dějinách polské historiografie zcela jistě zaujme odbornou veřejnost, stejně dobře ovšem může doplnit kontext bádání mnoha vědeckých pracovníků.

Život v pražských ulicích historika Zdeňka Míky se zaměřuje na běžný život na pražských ulicích, náměstích a jiných veřejných prostranstvích v období od konce 19. století až do poloviny století minulého.

Dva motáky napsané na přelomu let 1953 a 1954 v ruzyňské věznici, které se staly později pramenem a jádrem slavné knihy Doznání.

Jak je možné, že po třech staletích osvícenství a snahách o rozluštění všech hádanek našeho světa si právě instituce království zachovala zvláštní půvab, z něhož se nedokážou beze zbytku vymanit ani zapřisáhlí republikáni?

Kniha je strhujícím, ale současně i půvabným obrazem z časů prvé světové války.

Materiály z mezinárodní konference pořádané Literární akademií.

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad.