Oba texty vznikly na objednávku divadla Dogma ve slovenském Trenčíně. Od začátku jsem věděl, že je píšu pro divadlo, a tak jsem s nimi i zacházel. Vlastně to celé byla šťastná souhra náhod a ve výsledku inspirovaná a radostná práce.
Vypravěč příběhu, jenž si říká Lobotomík, chlapec s hlubokou jizvou na hlavě po prodělané operaci mozku, přebývá v podivném zařízení zvaném Nemříž. Mezi ještě podivnějším osazenstvem ústavu má dva blízké přátele...
Hrdina příběhu,
ve kterém se finské podivno mísí s magičností
Prahy, se dlouhodobě věnuje bádání
o životě trpaslíků. Jenže když už se zdá, že
jeho výzkum bude konečně korunován úspěchem,
začnou se dít nezvyklé věci.
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.
Toto vydání obsahuje jak vzájemnou korespondenci Bonhoeffera a jeho přítele Eberharda Bethgeho, tak i listy jeho rodičů, a je doplněné o části dopisů, které byly v českém vydání vynechané.
Devadesátá léta dvacátého století představovala u nás a ve východnější Evropě jakési „jaro národů“, jako když na pahýl ořezaná vrba znovu obrazí. Autor je rád, že si tohoto závratného období dosyta užil po opětovném návratu z exilu do Čech.
Renomovaný novinář Heimo Schwilk napsal skvělý životopis básníka, který žil stejně intenzivně a rozporuplně jako hrdinové jeho románů. Kniha o propastech rozervané osobnosti, o krizích a triumfech, o lásce a jejím selhání.
Bezejmenná vypravěčka čtenáře rychle vtáhne do svého světa, jenž v sobě obsáhne pražské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu.
Rusky a polsky napsaná kniha o ruském spisovateli druhé poloviny 19. století Nikolaji Leskovovi (1831-1895), znalci ikonomalby, pravoslaví a náboženského života v Rusku vůbec.
Populární rakouský spisovatel Alois Brandstetter (*1938) se v knížce vzpomínkových próz vrací do svého dětství a mládí v Horním Rakousku, do času na
konci války, poválečné nouze, a dospívá až do doby svého vysokoškolského studia v 60. letech.
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.