Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat.
Kniha vzpomínek Zdeňky Mašínové a jejího manžela doc. Rudolfa Martina podává dvojí svědectví: o osudech členů jedné rodiny a o době, ve které se tyto osudy odehrávaly.
Když se přihodí nějaká ostuda, aktéři se s ní obvykle moc nešíří. Když se stane skandál, aktéři se ho snaží ututlat stůj co stůj. Zamést veškeré stopy je ale daleko těžší. A tak je naše historie plná příběhů, které jsme neměli znát.
Kniha zcela obnažuje choulostivé kapitoly života Josepha a Magdy Goebbelsových. Manželé byli příklady a vzory možná jen jako národní socialisté, ovšem jejich soukromý život se ve skutečnosti nesl v duchu zvrácenosti a cynismu.
Publikace přináší původní portrét Eduarda Grieze sestavený převážně ze zlomků informací roztroušených po dobovém tisku vydávaném v zemích Rakouského císařství a z úředních listin a dokumentů dochovaných v Griezově pozůstalosti.
Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie.
Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy.
Bylo nebylo – do jednoho opuštěného domu se po dlouhé době vrátili tři velcí kouzelníci. Dokážou procházet prostorem i časem, brát na sebe nejrůznější podoby, objevovat se i mizet v nečekaných místech…
Reálie patří k tématům, která se (nejen) v souvislosti s výukou jazyků diskutují dlouhodobě. Také z hlediska češtiny jako cílového jazyka se naskýtá mnoho otázek: Jak tento pojem optimálně uchopit pro výuku? Jak reálie strukturovat?
Karel IV. (1316–1378) byl králem a císařem v době, kdy se křesťanství ocitlo v krizi a Evropou zmítaly mor, stoletá válka a počátky papežského schizmatu.
Tři knihy ve své době známého montanisty a hermetického přírodovědce Johanna Gottfrieda Jugela (1707–1786) předložené v tomto sborníku mají nejlépe vystihovat autorovu filosofickou koncepci, kterou by snad bylo možné nazvat hledáním božského počátku.