Kniha Ivy Karlíkové je pokračováním autobiografického románu Muslimské peklo, který se setkal s velkým čtenářským ohlasem. Příběh ovšem neskončil. A my se opět vracíme do muslimské části Bosny, ...
Třetí kniha bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem Na Štědrý den objeví Christine Steinmeyerová, rozhlasová moderátorka z Toulouse, ve své poštovní schránce dopis od ženy, která v něm oznamuje svou sebevraždu.
Kniha Ivy Karlíkové je ryze autobiografická. Přestože autorka nefabuluje, její vyprávění o několikaletém vztahu s bosenským muslimem je strhující a plné zvratů. V lecčems se podobá příběhu světoznámé knihy „Bez dcerky neodejdu“ .
Kniha je volným pokračováním proslulého „duchařského“ románu Susan Hillové Žena v černém, který v podobě divadelní hry vyprodává hlediště na celém světě už od roku 1989.
Evropsky bestseller svycarske autorky. Kniha o rodině, která za svobodou utekla z diktátorského Rumunska na Západ. Z pohledu dítěte popisuje život v cirkusové manéži, v maringotkách, v hotelích a levných varieté.
Pokud vás zajímá historie a zároveň milujete roztomilé bišíky, je pro vás tahle manga to pravé. Krátké příběhy vás nebudou nutit „zhltnout“ celou mangu najednou a u příhod Itálie a jeho kamarádů se zaručeně zasmějete.
Válečná drama. Strhující kniha už vyšla ve Španělsku ve 40 vydáních a byla přeložena do všech světových jazyků. David Trueba podle ní natočil film, uvedený na filmovém festivalu v Cannes 2003.
Kniha se věnuje problematice kolektivní paměti a kolektivního vzpomínání v německých rodinách mluví o době nacismu a holocaustu, resp. generačně podmíněným obrazům a představám o "třetí říši".
Originální novodobý komiks, jehož autorem je známý ilustrátor týdeníku Respekt, Pavel Reisenauer, dal zabrat mnohým jeho vykladačům. Fantaskní nadčasový příběh z možných světů líčí barevně a realisticky především posmrtný život.
Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.
Jaký byl obraz Čechů v německých textech 19. a 20. století, kdy byly české země oblíbené, někdy dokonce uctívané jako „srdce Germánie“? Odpověď nabízí antologie 160 dokumentů z historicko-politické literatury.
V reportážích ze srpna 1934 popsal Jiří Hejda změny, kterými procházelo Německo po nástupu nacistů a zejména po tzv. Noci dlouhých nožů. O rok později, v roce 1935, pak mapoval situaci v Československém pohraničí.