Katalog výstavy, uspořádané u příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV., se věnuje zejména osobnosti panovníka a jeho politické a mocenské reprezentaci.
Jaroslav Preiss patřil k nejvýraznějším osobnostem meziválečného Československa. Byl reprezentantem Živnostenské banky, největšího finančního a průmyslového uskupení v zemi.
Jens Gieseke líčí historii státní bezpečnosti Stasi, tajné policie a špionážní služby v jednom, od jejích počátků v roce 1945 do jejího rozpuštění v roce 1989/90. Analyzuje způsob fungování diktatury a důsledky špiclování a nedůvěry v každodenním životě.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
Kniha mapuje osudy čtyř občanů Žďáru nad Sázavou (tehdy Město Žďár a Zámek Žďár) – čtyř mužů, kteří neváhali a po okupaci vlasti v březnu 1939 odešli za hranice, aby jako českoslovenští letci nabídli svoje služby našim spojencům.
Deset školních příběhů přináší tato pěkně ilustrovaná kniha. Škola je důvěrně známé téma našim čtenářům a tak stačí jen poznamenat, že německý text je přizpůsoben začínajícím čtenářům a to svou složitostí, velikostí písma i modrým pomocníkem.
Knihu Smrt města (Śmierć miasta,1946, č. 2003 pod názvem Pianista) nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce.
Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci.
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
Život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně.
Krejčovský závod Arnoštky Roubíčkové, činný v letech 1909 – 1943, patřil mezi nejvýznamnější pražské módní salony období art deco. Studie Evy Uchalové je založena na archivních materiálech, dobovém tisku i na údajích pamětníků.
