Historická literatura i další prameny běžně prezentují Dejvice jako jakési bílé místo na mapě Pražského povstání v Květnu 1945. S výmluvou, že se zde tehdy snad vůbec nic nedělo, protože tyto Dejvice drželi pevně „Němci“...
Krakov – Norimberk – Praha: Elity měst ve středověku a raném novověku, původ, národnost, mobilita, mentalita. První publikace příspěvků z evropského projektu mezinárodních konferencí pořádaných Institutem historie Pedagogické univerzity Krakov.
Bez ohledu na rozdílnost politických orientací a snah svých autorů se všechny vzpomínky shodují v závěru, že povstání napsalo heroickou kapitolu v dějinách Prahy a že prokázalo odhodlání českého národa bojovat za svou svobodu.
V roce 2006 došlo v Mladé Boleslavi k významnému nálezu archivu Matouše Konečného, biskupa Jednoty bratrské. Jeho součástí je i evidence jejích členů z Prahy a ze středních Čech, jejíž edici spolu s úvodní studií.
Je 25. dubna 1945. To, že do konce druhé světové války zbývají dva týdny, ví jen Bára. Německá armáda ustupující před Spojenci se v Čechách a na Moravě hodlá bránit do posledního dechu.
Ojedinělý průvodce se zabývá historií vzniku stavby a podává výklad esoterní symboliky, která v centru města, na veřejném místě, dosud nepoznána přečkala šest století.
Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká.
Kniha líčí historii pražských lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a navazuje na autorovu úspěšnou monografii Zlatá doba štamgastů pražských hospod (2003), jejíž náklad je rozebrán.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.