Výsledek pro: Praha

dvojjazyčný česko-německý sborník připomínající nevšední zásluhy jubilanta Wolfganga Schreura.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Před více než deseti lety našel Libor Michalec na půdě dědečkova domu bednu s „pokladem“ – dopisy z první světové války.

Jeroným Pražský (†1416) patřil k nejvýraznějším postavám počátků husitského hnutí.

Katalog k výstavě „Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945.“ Zprostředkovává výsledky mnohaletého výzkumu.

Kniha představuje prameny k trestnímu právu v českém státě v 17. a v první polovině 18. století.

Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. K jednotlivým životopisům jsou připojeny textové materiály vztahující se k působení dotyčné osoby v legiích, SOS nebo v protinacistickém odboji.

Sedmá, poslední část monografie souhrnně hodnotí osobnost T. G. Masaryka, jehož biografii podaly předešlé svazky.

Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století.

Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.

Dosud nepřekonaná kniha celosvětově uznávaného archeologa o technologii řemesla v českomoravském pravěku.

Práce přibližuje jeden ze svébytných rysů paralelní kultury v "normalizovaném" Československu.

Tato práce si všímá vývoje v Československu v období tzv. Pražského jara z pozice Rumunska – země, která se nezúčastnila srpnové intervence Varšavského paktu.

Autentický příběh české židovské dívky.

Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války.

Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.

Kniha historika Petra Michálka uzavírá řadu čtyř rozsáhlých a po věcné i odborné stránce detailních publikací o vývoji konfliktu 2. světové války jak na západní, tak i na východní frontě.

Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku.

Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.