Monografie vycházející k veliké retrospektivní výstavě v pražském Mánesu. Eva Kmentová (1928 – 1980) patří k největším postavám českého poválečného umění.
Publikace vycházející k výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém museu pojednává o historii Družstevní práce, tvorbě Ladislava Sutnara a Josefa Sudka pro dp a její ediční aktivitě v kulturně-společenském kontextu dvacátých a třicátých let.
Kniha je zároveň praktickou příručkou současného kameramana a zároveň hloubavou studií ontologické podstaty filmu. Autor se vyhraňuje vůči módě postprodukční úpravy filmových obrazů a navrací se ke kořenům vzniku pohyblivých obrazů.
Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla.
Publikace zachycuje na základě dokumentů, korespondence a vzpomínek příběh podivuhodného přátelství dvou velkých českých umělců od příchodu do Paříže, nedobrovolného rozchodu ve Francii na počátku 2. světové války až do konce jejich života.