Výsledek pro: Praha

Přehled současných výtvarných skupin. Katalog k výstavě.

Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940.

Kniha vychází u příležitosti celoživotní výstavy umělce ve Staroměstské radnici v Praze v červnu 2011.

Malíř českého původu Gabriel von Max (1840 Praha - 1915 Mnichov) patří k nejvýznamnějším reprezentantům mnichovské malířské školy ve druhé polovině 19. století.

Letos v dubnu uplyne 155 let, kdy se v malém městečku nedaleko Prahy narodil Viktor Oliva – malíř, designér, ilustrátor a afišista, jehož uměnovědná literatura poměrně dlouho a poněkud neprávem přehlížela.

Tato publikace poprvé zveřejňuje – ve výboru – deníky Anny Lauermannové-Mikschové (1852–1932), která jako spisovatelka vystupovala pod jménem Felix Téver a vedla literární salon ve svém domě na Jungmannově náměstí v Praze.

Rozsáhlá obrazová monografie Adolfa Hoffmeistra doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci se společností Gallery. Anglická verze.

Rozsáhlá obrazová monografie Adolfa Hoffmeistra doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci se společností Gallery.

Průvodce zachovává chronologicko-tématickou koncepci stejnojmenné expozice ve Schwarzenberském paláci, kde je kromě děl ze sbírek Národní galerie v Praze prezentována také expozice Barokní řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Publikace vychází v rámci projektu Putování po stavbách rodu Luragů v Čechách, k 400. výročí narození významného italského architekta Carlo Luraga.

Monografie SIDONIE, obrazy Zdeny Strobachové, poprvé představuje výběr ze souborného obsahově velmi širokého malířského díla z let 1985 až 2005.

Reprezentativní publikace o Kaločově domě, budovaném od roku 1967 z ruiny staršího vesnického objektu na samém okraji Vrbice. Za 39 let ji Jiří Kaloč proměnil, jak zdůrazňuje docent Kotalík, s vynaložením nezměrného množství energie v duchovní místo...

Malby Antonína Sládka oživují zájem o žánry už skoro zapomenuté, jakými jsou zátiší, prchavé pouliční výjevy, pohledy z okna ateliéru, neokázalé portréty vznikající v kavárnách, hospodách a bistrech, krajiny rodící se přímo v krajině, v plenéru.

Soubor dopisů z válečných let navazuje na sborník Máchovská zření Františka Doležala.

Obsáhlá šestisetstránková publikace More Work dokumentuje různý přístup jednotlivých studentů a jejich hledání neotřelých cest. Řešení tematických úkolů je mnohdy odvážné až provokativní, ale vždy schopné realizace.

Katalog k výstavě v Národní galerii v Praze. Zdeněk Šimek (1927 – 1970) patřil k významným sochařům české poválečné abstrakce.

Publikace sleduje základní okruhy dosud neznámé Autengruberovy tvorby.

Monografie předního designéra Jiřího Pelcla, zakladatele známé designérské skupiny Atika.

V dějinách české architektury je jen málo postav, které by byly srovnatelné s vášnivým stavebníkem, jakým byl Albrecht z Valdštejna. Tato kniha pojednává o jeho stavbách realizovaných v Praze a Frýdlantském vévodství.