Průvodce humornými vzpomínkami jedné z prvních českých režisérek po padesáti letech jejího života v divadle, v rozhlase a na divadelních cestách od Londýna po Sankt Petěrburg. Více než 100 unikátních divadelních fotografií.
Kniha zaujme nejen historiky umění, ale i ostatní milovníky architektury včetně praktikujících architektů. Je výsledkem dlouholetého studia archivních pramenů v Čechách i Bavorsku.
Ztvárnění antických mýtů jsou dnes pro většinu lidí nesrozumitelná. A to je škoda. Cílem této knihy je, aby neohrožený Perseus, hrůzná
znovu promluvily.
Zkušená autorka v životopisné knize přibližuje všechny odstíny života i kariéry Joža Ráže, zcela mimořádné osobnosti novodobých dějin československé a slovenské populární hudby.
Herečka Zdenka Procházková zářila na pražských divadelních scénách v 50. a 60. letech 20. století. Počátky její umělecké kariéry výrazně ovlivnil Karel Höger, který byl sedmnáct let jejím manželem.
Publikace Svědectví – Ženským hlasem shrnuje výsledky týmového projektu, který proběhl na VŠUP v zimním a letním semestru 2010/2011.
V rámci projektu vznikla sbírka dvanácti rozhovorů s převážně českými a slovenskými umělkyněmi a teoretičkami umění.<b
Publikace pojednává o architektuře 2. poloviny 18. století. Jejím hlavním cílem je nahlédnout architekturu v Čechách během tohoto složitého období v kontextu architektury evropské, bez předem určených slohových kategorií...
Třetí díl bestselleru 99 DOMŮ představuje dalších devadesát devět špičkových rodinných domů, které byly postaveny v uplynulých šesti letech v České republice.
Publikace je výsledkem několikaletého výzkumu v archivech a v terénu. Vůbec poprvé přináší a vyhodnocuje řadu informací, týkající se předprůmyslové a průmyslové výroby na Frýdlantsku.
Svou tvorbou navazuje Igor Grimmich jednak na výpověď umělecké generace sedmdesátých let, jež kriticky reflektovala poměry československého normalizačního „bezčasí“ sžíravou, mnohdy přitom i hravou ironičností.
Publikace Senzační realismus dokumentuje ojedinělou Pištěkovu výstavní prezentaci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké, která byla zaměřena výhradně na malířovu hyperrealistickou fázi, s náznaky přesahu k jeho evropským či americkým druhům.
Epochou salonů označujeme období mezi lety 1870 a 1914, kdy bylo tzv. salonní umění na vrcholu popularity, a nakonec také ve své pozdní, závěrečné fázi.
