Monografie sleduje scénografické dílo českého scénografa a architekta Josefa Svobody (1920 – 2002) od prvních amatérských pokusů v rodném městě Čáslavi až po poslední inscenaci z roku 2002.
Vedle popisu vlastních zkušeností se studiem hereckých technik představuje Lenka Pichlíková-Burke koncepci 28 lekcí založených na praktických hereckých cvičeních a rozvíjejících jednotlivé prvky Čechovovy metody.
Katalog k výstavě. Výstava Račte vstoupit do divadla vychází z polozapomenutého fenoménu divadelních cedulí, ukazuje jejich obsahový i formální vývoj a všechny funkce, které cedule a divadelní plakát plnily a plní.
Kniha teatroložky a překladatelky Zuzany Augustové nazvaná Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury je výborem z jejích recenzí, článků a studií, které vznikaly pro různá periodika v průběhu 20 let.
Výjimečný kompilát osmi autorů, kteří představují poznatky z praxe divadelní tvorby ve specifických skupinách, která integruje umělce s postižením s profesionálními divadelníky.
Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka nejen k napsání hravé variace Mlynářova opička, ale také ke zkoumání klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů.
Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu.
Příhody neposedného zlobivce Hurvínka, jeho kamarádky Máničky, psa Žeryka a taťuldy Spejbla v klasickém podání Martina Kláska, Heleny Štáchové a dalších.
Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným názvem V hlavní roli text, hraje v kontextu současné divadelní tvorby nemalou roli. Přesto však – anebo právě proto – vyvolává rozporuplné reakce; dalo by se dokonce říci, že je průse