Děti bez rodičů, ztroskotanci války – švýcarská pedagožka Olga Fierzová vypráví dojemný příběh jedinečné záchranné akce z doby, jež vymknuta z kloubů, šílela.
Kniha přibližuje osudy dvou důstojníků předválečné československé armády, pplk. (in memoriam) Ladislava Říhy (1916–1942) a plk. (in memoriam) Františka Vocetky (1913–1941), kteří po okupaci českých zemí tak jako řada dalších nesložili ruce do klína.
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.
Kniha zkoumá nejen samotnou cestu přeživších holocaust zpět, ale především mnohost a různorodost toho, jak jejich fyzický a mentální návrat ovlivnil je samotné a jejich okolí.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
Druhý svazek obsahuje edici měsíčních situačních zpráv (tzv. Monatsberichte), v nichž sudetoněmecký nacista Josef Pfitzner zpravoval Karla Hermanna Franka o činnosti pražského magistrátu a dění v Praze.
Velkoformátová publikace představuje soubor více než 300 unikátních fotografií Stanislava Maršála, které dokumentují následky spojeneckých náletů na Prahu ze 14. února a 25. března 1945.
Zpracování atentátu na Heydricha z pera německého historika a spisovatele Hellmuta G. Haasise přináší některé nové skutečnosti v pohledu na tuto známou dramatickou dějinnou událost.
Hlavní část knihy tvoří soubor 225 unikátních dobových fotografií, které svým nezaměnitelným jazykem často korigují písemné zprávy, a především nás jakoby kouzlem dokážou přenést do vzrušených dní května 1945.
Edice je nejrozsáhlejším a nejpodrobnějším souborem dokumentů vztahujících se k průběhu Pražského povstání a pomoci dobrovoleckých jednotek českému hnutí odporu v závěrečných okamžicích druhé světové války.
Edice dokumentů vychází z archivního výzkumu příslušných fondů britského Národního archivu v Londýně a vychází z klíčových dokumentů SOE o přípravách a výcviku první vlny operačních skupin, jejich vysazení i konkrétní činnosti.
Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Literatura faktu.