Jaká byla doopravdy? Byla Marie Terezie skutečně láskyplná, obětavá matka, která vedle vykonávání vladařských povinností ještě sama vychovávala svých šestnáct dětí, nebo byla chladná, vypočítavá panovnice, která se svými dětmi politicky kupčila?
Dne 12. dubna roku 1961 vzlétl na oběžnou dráhu Země první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu. Byl hrdinou, nebo obětí mocenského systému, do jehož služeb se dal?
Paměti dr. Václava Nedělky jsou pramenem, který do mnoha detailů postihuje profesní i soukromý život soudce na sklonku rakouské monarchie, v průběhu první republiky i za protektorátu.
Kniha se snaží upozornit na významné osobnosti Německé
univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti
nacionálně-socialistickým a později i komunistickým
režimem.
Jaký byl císař František Josef I. v soukromí? Na tuto otázku dává Katrin Unterreiner mnoho odpovědí a představuje tak různé pohledy na muže, jenž stál 68 let v čele mocné monarchie a podílel se na utváření evropských dějin.
Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii.
Kniha obsahuje reprint původního popisu slavné veřejné pitvy, kterou Jan Jessenius provedl za přítomnosti více než tisíce osob v roce 1600 v Praze v Rejčkově koleji.
„Nelítej v oblacích, ale drž se své země, je nejjistější a nejnepochybnější. Ať čemukoli sloužíš, drž se reality,“sdělil svého času první prezident Osvoboditel novináři Karlu Čapkovi. Přesně stejným masarykovským duchem se řídí i úvahy této práce.
K 250. výročí narození maršála Radeckého vydává Spolek Radecký Praha jubilejní sborník „Maršál Radecký: od vojevůdce k pomníku“ s příspěvky předních historiků a znalců jeho života a působení.
Do jaké míry se kryje romantický portrét vznešené a poněkud záhadné "paní kněžny", jak jej do našeho povědomí uvedla Božena Němcová ve své Babičce, se skutečností? Vévodkyně Zaháňská byla nesporně pozoruhodnou osobností.
Dosavadní stav bádání o slezském dominikánovi působícím v Praze na sklonku 14. století. Kniha popisuje politickou, kulturní, společenskou a spirituální situaci v Čechách ve 2. polovině 14. století.
Na krátkých životopisech vybraných osobností, spojených
svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního
středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy
byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.
