Kniha pojednává o životních osudech Alice Herzové-Sommerové. Její mládí bylo spojené s Prahou Franze Kafky, Maxe Broda a Felixe Weltsche, častými hosty její rodiny.
Tato kniha není dějinami českého folku, natož Juppovým slovníkem naučným. Autor se v ní úspěšně pokusil o skládačku událostí, setkání, postřehů a střípků, které se prolínaly desítkami let. Je to knížka o muzice, o době, o životě a světě kolem.
Živel 35 má hlavní téma český sen. Se svým pohledem na tuto problematiku vás v Mezihledu seznámí filmař Vít Janeček, do magické Prahy let šedesátých vás zavede básník a esejista Roman Erben.
Publikace obsahuje nejen celostránkové profesionální fotografie exponátů vystavených na výstavě SLAVNÉ EVROPSKÉ HOUSLE – Praha 2009, ale i životopisné texty o houslařích, kteří tyto nádherné nástroje postavili.
Třicáté osmé číslo Živlu přináší v hlavní části texty zaměřené na fenomén města Praha. Nabídne vám rozhovory s aktivistou Johnem Bokem, provokatérem Tomášem Schejbalem a rapperem Jamesem Colem.
Obsáhlá monografie posledních deseti let Mozartova života. Braunbehrens ukazuje umělce na pozadí všedního dne josefínské Vídně – jak žil, jak bydlel, jak pracoval a jak cestoval.
Hudební skladatel a pedagog Eduard Douša se narodil 31. srpna 1951 v Praze.
Za svůj život dokázal vytvořit stovky skladeb různých žánrů pro sólisty, komorní ansámbly, orchestry, filmy, děti, sokolské slety, atd.
Dnes už jde o klasickou nahrávku českého undergroundu 70. let - a přesto je toto vydání na CD vůbec poprvé přepsáno přímo z originálního pásu Robina Hájka a obsahuje všech šestnáct písní natočených v Praze dne 2. května 1978.
Šedesátá léta. Byla to doba závanu celkového společenského uvolnění, období zrodu slavné české filmové vlny, ale hlavně nástupu hudebního žánru, který změnil svět. Do Prahy přišel rock'n'roll!
Odborná i laická hudební veřejnost dostává v této publikaci - a v jejích dalších dílech - k dispozici přehled akustických vlastností hudebních prostorů v České republice.
Třetí a závěrečný díl knižní série Kmeny, tentokrát
s číslovkou 90, se ve dvaceti pěti kapitolách obrací zpět
k poslednímu desetiletí minulého století.
Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil.
Původně tady neměl být žádný text. Prostě a zkrátka se ztratil. Jenomže by to nevypadalo hezky. Navíc Marek Ztracený má ve smlouvách s moderátory, že pod pokutou osmi milionů nesmějí při jeho uvádění...