Neuvěřitelné příběhy a úžasná vyprávění jednoho z pionýrů alpinismu a objevitelů Alp, který ve 2. polovině 19. a na začátku 20. století uskutečnil v Alpách mnoho jedinečných túr.
Kugy svůj život věnoval horám a jako první vystoupil na mnoho vrcholů.
„Franz Kafka byl Praha a Praha byla Franz Kafka“, napsal kdysi Johannes Urzidil. A skutečně, kdo se vydá po stopách života Franze Kafky, toho cesta zavede přímo do srdce starého císařského města nad Vltavou.
Autorka se po letech vrátila k deníkům svým a své matky, které v období od ledna 1944 do května 1945 vznikaly současně, ale na různých místech – v Praze a Terezíně – a doprovodila je vlastním vyprávěním.
Letná. To nejsou jenom domy, ulice a parky, ale především lidé, kteří určují atmosféru a ráz sousedství. Unikátní knižní exkurze objevuje lidi, u kterých se sbíhají propletené nitky místních sociálních vazeb.
Krejčovský závod Arnoštky Roubíčkové, činný v letech 1909 – 1943, patřil mezi nejvýznamnější pražské módní salony období art deco. Studie Evy Uchalové je založena na archivních materiálech, dobovém tisku i na údajích pamětníků.
Kniha, založená na rozhovorech o práci, v níž promlouvá deset konkrétních mužů a žen. Jsou to příběhy zdánlivě obyčejné, v bližším detailu však ukazují překvapivé lidské osudy a skrze ně konkrétní podoby současné práce.
Příběh polského plavce, který přežil Osvětim a Buchenwald. Henryk vyrůstal v Krakově ve 20. a 30. letech 20. století, byl aktivní sportovec, věnoval se plavání a vodnímu pólu.
„Práškování“ byla a stále je specifická letecká činnost, při níž piloti nalétají velké množství hodin v náročných přízemních výškách, v členitém terénu a na rozmanitých místech.
Kniha Léta padesátá ve vzpomínkách spolužáků z La Guardiova gymnázia v Praze je ojedinělým kolektivním dílem zachycujícím osobní i společenskou situaci své doby.
Ne všechno je vždycky takové, jak se jeví. A ne na každou smrtelnou nemoc se umírá. Příběh o Šárce a Bohoušovi, založený na skutečných událostech, vypráví o jednom takovém zmrtvýchvstání.
Autorka se narodila v Somálsku a v roce 1992 požádala o azyl v Nizozemsku, kde udělala úspěšnou kariéru. Nesmlouvavost, s níž vystupuje proti radikálnímu islámu, jí vynesla nejen výhružky islamistů, ale paradoxně i odsouzení ze strany západních elit.