Nebylo by dobré, kdybychom byli schopni „vidět“ do druhých lidí a umět s nimi jednat? Vědět, jak „fungují“, jak přemýšlejí, jak komunikují a jak se rozhodují? Co mají či nemají rádi?
Tato kniha není návodem, jak správně žít, ani soudcem životních stylů. Snaží se poodhalit soukromí lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodli zvolit samotu jako svého nejspolehlivějšího životního partnera nebo k tomu byli donuceni okolnostmi.
Jedno pivo denně se stává všelékem, sex je hra,
ve které není malých rolí, co se zatěžuje, nezakrní.
A co dalšího by profesor František Fremuth stručně
a vtipně ve své nové knize Život na hraně a dál…
poznamenal například o našich genech?