Výsledek pro: Praha

Kniha se zabývá "sestoupením" Boha k člověku v tradici Starého i Nového zákona a jejich interpretací.

Protestant 5/2023 otvírá rozhovor o současné situaci a vyhlídkách "našich" ukrajinských uprchlíků s Martinem Rozumkem.

Studie je biografickým portrétem Eduarda Wintera (1896–1982), významného církevního historika a sudetoněmeckého katolického intelektuála z Čech, v jehož životě i historiografickém dílu se zrcadlí politické zvraty středoevropských dějin 20. století.

Ctihodný Martin Středa (1588–1649) patří mezi výrazné postavy české spirituality. K jezuitům vstoupil roku 1608. Dvakrát byl jmenován provinciálem České provincie.

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.

Kniha analyzuje tištěnou kazatelskou produkci luterského duchovního Matyáše Hoë z Hoëneggu (1580–1645) v průběhu jeho života, a tedy v odlišných situacích a konfesně-politickém kontextu.

Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK.

Tato kniha je jeho klíčovým a zásadním příspěvkem k ekologickému myšlení: ukazuje, že pro uskutečnění velkého díla trvale udržitelného života potřebujeme hlubokou proměnu čtyř základních oblastí: politického a právního řádu; hospodářství a průmyslu.

Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou.

Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života.

Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.

John Stott, anglikánský pastor, teolog a osobní kaplan královny Alžběty II., uzavírá své celoživotní dílo knihou Radikální učedník. Komentářem doprovodil Pavel Černý.

O tom, jaké místo má christologie mezi teologickými disciplínami, jak se vyvíjela v období patristiky a na starověkých koncilech a co pro křesťany vlastně znamená Ježíšova oběť na kříži pojednává tento vzdělávací cyklus.

Konec druhé světové války v roce 1945 a jubilejní rok 2000. Mezi těmito dvěma milníky nacházíme mnoho událostí a osobností, které mají na další dějiny církve rozhodující vliv.

Kniha neotřele vysvětluje dětem základní pojmy křesťanského života a víry. Obsahuje výklad Desetera a modlitby Otčenáš, věnuje se Ježíšovým podobenstvím a křesťanským svátostem.

Theologia crucis Amedea Molnára zůstala nedokončená. Přednášky se však ihned staly tehdejším studentům evangelické teologie výzvou.

Ve třinácti kapitolách se autor pokouší o uchopení unikavých fenoménů ve světě radostných očekávání, slepých kapitánů a skeptických utěšitelů.

Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů.

Židovská ročenka na rok 5780 přináší na 168 stranách celkem deset textů.

II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.