Vůbec první ucelenější zpracování dějin Invalidovny se zabývá především osudy lidí, kteří do tohoto areálu přicházeli, aby nemuseli žebrat či živořit, kde se ale i rodili, umírali, léčili, modlili, bydleli a pracovali.
Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.
Netradiční příběhy o pražských domovních znameních, zapomenutých řemeslech a každodenním životě starobylé Prahy. Zpodobení zvířat, věcí a symbolů na fasádách spoluvytvářelo jedinečný charakter místní historie.
Praha jako křižovatka osudů přivítala řadu mimořádných hostů, od vědců a umělců po revolucionáře a státníky, jejichž pražské stopy přibližujeme prostřednictvím archivních fotografií, dobových dokumentů i osobních příběhů.
Prague in the Heart is a collection of one hundred and eighty-nine true stories of events that have taken place in Prague over the past two hundred years.
Kniha porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861-1914. Právě toto období přineslo prudký růst pražské aglomerace spojený s řadou zásadních změn.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Pokračování úspěšné encyklopedie vydané v letech 1997 a 1998, které obsahuje: Nově schválené názvy, prodloužení a přejmenování ulic z let 1998–2011, opravy a doplňky k 1. a 2 . dílu, rejstřík německých názvů (jak z období okupace, tak historických).
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.
Americký nálet v den Popeleční středy 14. února 1945, ke
kterému došlo v důsledku navigačního omylu (bombardéry z 8. letecké armády měly jako cíl seřaďovací nádraží
v Drážďanech), představoval pro obyvatele Prahy první
konfrontaci letecké války.
Kniha, jako první svého druhu, shrnuje veškeré doposud známé i nově zjištěné poznatky o historii i současnosti veřejně přístupných pražských bronzových soch, pomníků a vybraných pamětních desek.
Kniha popisuje vyčerpávajícím způsobem počátky hromadné dopravy v Praze – od zavedení koněspřežné tramvaje v roce 1875 po její postupné nahrazení elektrickými vozy na přelomu 19. a 20. století. Publikace, vydaná ve spolupráci s Muzeem MHD v Praze.
Dnes není ohroženějšího druhu politiků, než jsou starostové. V dřívějších dobách starosta obecně platil za váženého člověka, kterému občané důvěřovali a měli ho v úctě. Věděli, že obec je díky jeho osobě v těch nejlepších rukou.
Nejnovější kniha Magdaleny Wagnerové přináší osobitý pohled na jednu z nejvýznamnějších památek Prahy – Karlův most – a jeho jedinečnou sochařskou výzdobu.
Víte, že Karlův most se vlastně jmenuje most svatého Víta? Víte, že po Karlově mostě jezdily tramvaje? Víte, že socha Jana Nepomuckého z Karlova mostu je vzorem pro desítky tisíc soch po celém světě?
Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku.
Soubor textů, které vznikly jako výstup stejnojmenného pracovního setkání odborníků z různých oborů, aby vytvořily aktuální obraz bádání o tomto původně zřejmě samostatném městském založení (záhy spojeném se Starým Městem pražským v jeden celek).
