Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky.
Fotografická publikace ukazuje život obyčejných lidí v Československu za vlády komunistické strany. Oživuje paměť toho, kdo tuto dobu zažil, a je historickým dokumentem pro mladší generace. Fotografie: J. Koudelka, D. Hochová, J. Štreit, J. Lukas a další.
Toto číslo revue Paměť a dějiny připomíná řadu kulatých výročí. V prvé řadě je to padesát let od stavby Berlínské zdi, dále třeba šedesát let od chvíle, kdy železnou oponu u Aše prorazil tzv. vlak svobody s desítkami spoluobčanů.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
Na základě stovek stran originálních materiálů Archivu ÚPN, hlavně Krajské správy Státní bezpečnosti v Košicích je v monografii zrekonstruovaný profesní růst perspektivního důstojníka komunistické tajné policie.
Bitva u Suchých Krut na Moravském poli, které se věnuje tato práce, patří mezi nemnoho událostí, které lze považovat za skutečné dějinné mezníky a nadlouho určil směr politického vývoje střední Evropy.
Moderní česká edice cestopisných zápisků burgundského šlechtice Guilleberta de Lannoy (1386–1462), který procestoval prakticky celou Evropu a Blízký Východ.
Ekonom a člen polistopadové federální vlády vypráví svůj životní příběh. Za klíčové okamžiky svých vzpomínek autor zvolil tři momenty: holocaust, „pražské jaro“ a konec komunistického režimu.
Historik dějin komunismu ve své knize pojednává o roli pražského režimu v mezinárodní propagaci komunismu. Ukazuje roli Austrálie, kterou usiloval získat do sféry svého vlivu Sovětský svaz s pomocí československých zpravodajců.
Nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách s šlechtickým predikátem na území zemí Koruny české od roku 1620. Encyklopedie obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800 šlechtických predikátů.
Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území Zemí Koruny české od roku 1620.
Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků.
Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.
Archivářka Tajných vatikánských archivů Barbara Fraleová na základě vlastních objevů nově vykládá historii templářského řádu a zvláště okolnosti jejich procesu. S předmluvou Umberta Eca.
