První monografie o životě a díle jednoho ze světově nejvýznamnějších tvůrců i teoretiků grafického designu. Proslavil se především svou americkou tvorbou v oblasti vizuální komunikace.
Kniha pojednává o životních osudech Alice Herzové-Sommerové. Její mládí bylo spojené s Prahou Franze Kafky, Maxe Broda a Felixe Weltsche, častými hosty její rodiny.
Monografie představuje jednu z nejzajímavějších osobností rudolfínské Prahy, Davida ben Šlomo Ganse (1541 Lippstadt, Vestfálsko – 1613 Praha), který náležel k okruhu učenců pražského Židovského Města.
Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940.
V roce 1945 se fotograf Josef Sudek (1896–1976) vydal do ulic Prahy, aby dokumentoval škody, které napáchala druhá světová válka. Vznikl tak soubor bezmála čtyř stovek snímků.
Fotografická a literárně-dokumentární kniha přibližuje osobnost a životní peripetie Felixe Kolmera, skauta, vězně z Terezína, Osvětimi a Friedlandu i odborníka na akustiku.
Do jaké míry se kryje romantický portrét vznešené a poněkud záhadné "paní kněžny", jak jej do našeho povědomí uvedla Božena Němcová ve své Babičce, se skutečností? Vévodkyně Zaháňská byla nesporně pozoruhodnou osobností.
Malíř českého původu Gabriel von Max (1840 Praha - 1915 Mnichov) patří k nejvýznamnějším reprezentantům mnichovské malířské školy ve druhé polovině 19. století.
Letos v dubnu uplyne 155 let, kdy se v malém městečku nedaleko Prahy narodil Viktor Oliva – malíř, designér, ilustrátor a afišista, jehož uměnovědná literatura poměrně dlouho a poněkud neprávem přehlížela.
Pokus o sondu do duše dívky, která v r. 1973 v Praze na Letné úmyslně zabila nákladním autem osm lidí. V úterý 10.července 1973 dvaadvacetiletá Olga Hepnarová nasedla do nákladního auta a v Praze na Letné vjela do lidí čekajících na tramvaj.
Tato publikace poprvé zveřejňuje – ve výboru – deníky Anny Lauermannové-Mikschové (1852–1932), která jako spisovatelka vystupovala pod jménem Felix Téver a vedla literární salon ve svém domě na Jungmannově náměstí v Praze.
Průvodce zachovává chronologicko-tématickou koncepci stejnojmenné expozice ve Schwarzenberském paláci, kde je kromě děl ze sbírek Národní galerie v Praze prezentována také expozice Barokní řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
Reprezentativní publikace o Kaločově domě, budovaném od roku 1967 z ruiny staršího vesnického objektu na samém okraji Vrbice. Za 39 let ji Jiří Kaloč proměnil, jak zdůrazňuje docent Kotalík, s vynaložením nezměrného množství energie v duchovní místo...
Malby Antonína Sládka oživují zájem o žánry už skoro zapomenuté, jakými jsou zátiší, prchavé pouliční výjevy, pohledy z okna ateliéru, neokázalé portréty vznikající v kavárnách, hospodách a bistrech, krajiny rodící se přímo v krajině, v plenéru.