Autorka ve své druhé prozaické knize vypráví příběh mladé fotografky Hany, která na počátku sedmdesátých let v panice před hrozbou ústrků ze strany režimu uteče pomocí fingovaného sňatku do Londýna.
Výbor fejetonů, které vznikaly jako sobotní zamyšlení pro Český rozhlas Plus v letech 2013–2015, ale pro knižní vydání se proměnily v komponovaný celek, který nás provádí nejen jedním kalendářním rokem, ale i více než sedmdesáti lety autorova života.
Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí.
Předkládané dílo z řady průvodců klenotnicemi světového kulturního dědictví WORLD HERITAGE – PATRIMOINE MONDIALE představuje architektonické poklady srdce Evropy, nad nimiž přejalo záštitu UNESCO.
Literární výlet do historie naší republiky. V novele vás zavedu do let 1950 – 1965. Je to příběh mladého komunisty plného ideálů. Po určité době začne pochybovat o svém politickém přesvědčení, a o tom, jestli je vůbec správné to, co dělá.
Český vlastenec a pozoruhodná to postava rakouské monarchie, a to hned v několika ohledech – jako mladý kadet absolvoval prestižní Tereziánskou vojenskou akademii a svou vojenskou kariéru nakonec završil v hodnosti podmaršálka.
Studie je biografickým portrétem Eduarda Wintera (1896–1982), významného církevního historika a sudetoněmeckého katolického intelektuála z Čech, v jehož životě i historiografickém dílu se zrcadlí politické zvraty středoevropských dějin 20. století.
Jak si udržet vitalitu a zdraví po celý život? Jak z něj vytěžit maximum? Existuje spousta knih se „zaručenými radami“ jak omládnout a starat se o sebe.
Autor se na svém mořském kajaku vypravil na druhou nejdelší evropskou řeku. Více než 2800 kilometrů od pramene Dunaje v bavorském městě Donaueschingen v Černém lese až po jeho ústí v Černém moři odpádloval ve dvou etapách v letech 2015 a 2016.
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715.
Píše se rok 1601 a Rudolf II. pořádá na Pražském hradě hostinu na počest svého dvorního astronoma (a astrologa) Tychona Braha. Když je po večeři astronom nalezen mrtev v hradním kabinetu kuriozit, císař se rozhodne všechny hosty držet na Hradě.
Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu.