Osmiletý František Nepil se zamiloval do své učitelky češtiny. Aby jí svou náklonnost vyjádřil, psal celým srdcem slohová cvičení. Jeho tajná láska však náklonnost neopětovala a vyjádřila zájem pouhou jedničkou z češtiny.
Kniha zkoumá vazby mezi procesem globalizace a stále častějšími krizemi vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Jako zlom představuje 70. léta 20. století a následné tažení neoliberalismu.
V rámci projektu navštívíme místa jako je Strahovský klášter, Střelecký ostrov, Žižkov nebo botanickou zahradu v Troji. Dozvíme se i o vztyčení kamenného kruhu v oblasti Pálavy - jehož léčivá energie přesahuje hranice Evropy.
Směrnice a řády jsou prvními slovy svérázného zákoníku určeného nové generaci Božího lidu. Má ovlivňovat její jednání v budoucnosti. Nejde ale o příkazy či zákazy. Formulují se zde principy, které lze snadno přenést do nových situací.
Nazývali ho mnoha jmény, ale většina lidí ho zná jako Kryštofa Kolumba. Nikdo neví, kde se narodil, kde vyrůstal a jaké měl vzdělání. Neexistuje žádný jeho věrohodný portrét. Váže se k němu mnoho otázek, ale na žádnou neznáme spolehlivou odpověď.
Kniha se opírá jak o desítky dobře dokumentovaných položek literatury vyjadřující homosexuální a křesťanské postoje, tak o práce odborníků (teologů, historiků, sociologů, antropologů, etnologů apod.) k tomuto tématu.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Hlavní hrdinka této knihy Kateřina Horáčková prožila nesnadný život. Pocházela z dobře situované rodiny, avšak zamilovala se do nemajetného houslisty. A rozhodla se spojit s ním svůj život navzdory odporu svých rodičů.
Kniha upozorňuje na opomíjený experimentální a inovativní potenciál ornamentalismu mezi lety 1880 a 1930 (tj. od kritické recepce historismu přes secesi, ranou modernu a avantgardu až k meziválečnému modernismu).
Výtvarné umění představuje prostupující prvek revue. Nejde však jen o rubriku Galerie, v níž naleznete v dalším čísle sochařské realizace Roberta Bučka nebo snímky fotografa Martina Popeláře, ale také o rubriku Předěly...
Ivan Piskáček se narodil počátkem dvacátého století v Rusku. Jeho život byl předem naplánován – byla mu určena skvělá kariéra diplomata. Jenže v jeho rodné zemi se dostal k moci Stalin a jeho život se změnil.
Potřeba citového zázemí a vzájemného porozumění je zde zobrazena na zdánlivě nesourodém vztahu věhlasného chirurga, profesora Havleny a desetiletého školáka Ládi, poznamenaného bezútěšným životem v rozvrácené rodině.
Butch O’Neal má povahu bojovníka. Bývalý policista oddělení vražd je jediným člověkem, jemuž byl umožněn přístup do nejužšího kruhu Bratrstva černé dýky. Čtvrté pokračování upírské série Bratrstvo černé dýky.