Kresby Vladimíra Renčína (1941) patří k základním a zároveň nejtrvalejším hodnotám našeho národa a jsou pevně ukotveny v české kultuře. Přestože nejsou jednoduché, oslovují nejširší publikum.
O jedné z nejvýznamnějších otázek demokracie v ČR i demokracie obecně je v této knize pojednáno jak z hlediska právní vědy, tak z hlediska politologie.
Autorka posledních dva a půl roku strávila hledáním odpovědí na otázky: "Co pro nás znamená, že pocházíme z určitého místa? Jak toto místo, ovlivňuje náš pohled na to, kdo jsme?".
Kniha filmového historika Ivana Klimeše sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní.
Kniha Řvoucí čtyřicítky Reginy Andrásové vypráví svižně, s nevšedními postřehy a humorným nadhledem o všedních i svátečních příhodách, partnerských vztazích a rodinách tří současných čtyřicátnic.
Druhý díl série popisující naše velikány tak, jak je neznáte. Čeká vás plno pikantních zajímavostí, vtipných komentářů a komiksových ilustrací. Průvodci vám budou rytíř a básník Smil Flaška z Pardubic a opat Jan Neplach.
UNI se zabývá všemi oblastmi kultury, tedy hudbou, literaturou, výtvarným uměním, divadlem, filmem, architekturou či fotografií, výběrově i antropologií, filozofií a dalšími disciplínami v širokém kulturním kontextu.
Touto knížkou omalovánek, která čerpá inspiraci z pěti století vývoje evropského středověkého umění, se můžete přiblížit tomuto podivuhodnému světu. Je nám v mnohém blízký a v mnohém strašně vzdálený.
Německy píšící filozof korejského původu Byung-Chul Han, jehož knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků, přináší pronikavou diagnózu doby. Han analyzuje celou řadu jevů a procesů, které nelze uspokojivě objasnit nástroji tradiční psychologie.
Známý výrok z Dostojevského románu Idiot „Krása spasí svět“, který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: „Jaká krása spasí svět?“
Publikace se zaměřuje na jeden ze západočeských okruhů Santiniho tvorby, který vznikl díky plaskému klášteru během prvního a druhého desetiletí 18. století.
Zápletka posledního autorova románu má kořeny v přímořských přístavech, hlavní příběh se však odehrává na konci 17. století v krajích Vysočiny na pomezí Čech a Moravy.