Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. V tomto dílu Erbovní mapy navštívíme mnoho dalších zajímavých sídel v horním povodí řek Nisy, Jizery, Labe a Úpy.
Svazek obsahuje studie věnované tradici německé mystiky pozdního středověku a období reformace, polským stykům moravského kalvinisty Jana Opsimatha, humanistovi a procísařskému politickému teoretikovi Melchioru Goldastovi a další....
Známý francouzský historik na základě bohatého souboru středověkých pramenů ve své práci zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa.
Události zachytil vlastním pohledem ve svém deníku Ladislav Preininger, který si po celou dobu psal, a nabízí nám tak pohled na tuto dobu očima přímého účastníka.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Tvarůžkova kniha Šerm šavlí z roku 1910, jejíž reprint vydáváme po 115 letech, je dodnes ceněnou metodikou šermu sportovní šavlí, zvláště mezi zájemci o evropská bojová umění a klasický šerm.
Heinz Pannwitz, za války šéf oddělení pražského Gestapa, byl jmenován šéfem zvláštní komise pro vyšetřování atentátu. Jeho zpráva je tedy historicky nejcennějším dokumentem o všech okolnostech atentátu na Heydricha.
Původní antologie starofrancouzských historických a memoárových textů, které před téměř půlstoletím vybral, přeložil a okomentoval český literární historik Václav Černý, zmapoval zde téměř pět století dějepisné a memoárové literatury staré Francie.
V názvu knihy si autor vypůjčil označení použité pro Františka hraběte Lützowa velmi výstižně na počátku 20. století Trutnovským věstníkem. Synonymem výrazu renegát je totiž odpadlík, kterým se hrabě za svého života skutečně stal.
Na základě historických pramenů seznamuje autor s kolektivními představami o smrti i s průběhem pohřebních rituálů v prostředí české šlechty v období raného novověku.
Známý historik ve své knize zobrazil Františka Josefa ne zcela známého; podrobně mapuje všechny panovníkovy návštěvy v Čechách a na Moravě, jeho přístup k českým zemím a vztah k vůdčím osobnostem tehdejší české společnosti.
Jaký byl císař František Josef I. v soukromí? Na tuto otázku dává Katrin Unterreiner mnoho odpovědí a představuje tak různé pohledy na muže, jenž stál 68 let v čele mocné monarchie a podílel se na utváření evropských dějin.
Kníže (do r. 1913 hrabě) František Thun je jedna z nejvýznamnějších osobností české a rakouské politiky. Dvakrát byl místodržitelem korunní země Čechy (1889–1896 a 1911–1915), jednou ministerským předsedou rakouské vlády (1898–1899).
Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu.