Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Robert Gies byl lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“.
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu.
Kritická edice – svazek II/1 obsahuje dokumenty týkající se československé zahraniční a vnitřní politiky let 1918–1928. Materiál pro tento svazek byl čerpán v českých a zahraničních archivech.
Kniha je věnována vzpomínkám a výpovědím spolužáků Jana Palacha ze základní a střední školy, které zpracovali čtyři studenti mělnického gymnázia pod vedením profesorky Renaty Špačkové.
NĚMECKÉ TAJNÉ SLUŽBY V ZÁKULISÍ HITLEROVSKÝCH AGRESÍ
„Válka je pokračováním politiky jinými prostředky. A začíná okamžikem, kdy padne rozhodnutí o záměru...
Monografie přibližuje osudy prvního československého vyslance v Persii (Íránu) Miroslava Schuberta (a navazuje tak na monografii o prvním čs. vyslanci v Egyptě Cyrilu Duškovi.
Neúprosný běh dějin se nezastavil ani před taktickými obraty bavorského ministerského předsedy a diplomovaného
historika Franze Josefa Strausse. Kniha určena všem, kteří se chtějí dozvědět více podrobností
o dramatickém životě evropského politika.
Z písemných poznámek tajemníka tří prezidentů - T. G. Masaryka, E. Beneše a E. Háchy. Popis jeho cesty od dětství až po vystudování právnické fakulty a poté přijetí na Pražský hrad do různých funkcí až po osobního tajemníka.
Kniha je opravdu o depeších. Přesněji řečeno, je to román o zprávách, které o sobě a o mnohém, co vidí kolem sebe, posílá domů Johannes Hofer odevšad, kam ho po Evropě zavěje jeho značně dramatický osud mezi lety 1910 až 1945.
Autor v knize strhujícím způsobem líčí osobnost a život Andreje Andrejeviče Vlasova, snaží se objektivně nalézt odpovědi na důležité otázky a poskytuje ucelený pohled na jedno z velkých témat Druhé světové války.
Zákulisí vyšetřování hrůzného zločinu na Moravě
Četníci v roce 1911 našli na Moravě mužské tělo s odseknutou bradou, nosem i přirozením. To, co zprvu vypadá jako čin psychopata, se záhy ukáže být pokusem o rafinovaný pojišťovací podvod.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Kniha zachycuje příběh plukovníka Dulova (1919–2008), který pocházel z Podkarpatské Rusi. Za 2. světové války odešel do SSSR. Krátce po vstupu na sovětské území byl zatčen, odsouzen a uvězněn v gulagu.
Vzpomínání německého literárního vědce Karla Kohuta (1936 v Olomouci) na dětství, které strávil v Lipníku nad Bečvou, na poválečný odsun a těžké začátky v novém domově v Hesensku.
V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše.
Tato kniha, psaná formou dopisů synovi, líčí třiapadesát let německé historie z pohledu dění kulturního života, jak je vnímal člověk, který se sám řadil k umělcům dvacátých let minulého století.
