Události zachytil vlastním pohledem ve svém deníku Ladislav Preininger, který si po celou dobu psal, a nabízí nám tak pohled na tuto dobu očima přímého účastníka.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Operace Anthropoid byla nejvýznamnějším odbojovým činem v Evropě v období druhé světové války. Druhé doplněné vydání je doplněno o několik desítek fotografií a dokumentů, které autor během posledních pěti let získal.
Během druhé světové války se stal Londýn nejen terčem německých náletů a cílem pro tisíce uprchlíků z kontinentu, ale proměnil se též v útočiště řady politických reprezentací z kontinentální Evropy.
Heinz Pannwitz, za války šéf oddělení pražského Gestapa, byl jmenován šéfem zvláštní komise pro vyšetřování atentátu. Jeho zpráva je tedy historicky nejcennějším dokumentem o všech okolnostech atentátu na Heydricha.
Předkládaná publikace představuje způsoby informování o událostech zpravodajskými „předchůdci“ novin, popisuje řadu pražských tištěných českých a německých periodik z let 1658–1740.
Sborník je výsledkem stejnojmenné mezinárodní konference konané Masarykovým ústavem AV ČR v prosinci 2002 v Praze. Obsahuje třináct příspěvků domácích a zahraničních odborníků zabývajících se danou problematikou.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
Společnost a kultura v českých zemích procházely na přelomu 19. století proměnami, jež navždy změnily podobu českého Židovstva. Kniha patří k základním textům moderní historiografie židovstva.
Autorka podává plastický obraz komplikovaného procesu integrace Židů do české, respektive do německé společnosti za první republiky, rozebírá jeho politické, sociální i kulturní stránky a zabývá se i problematikou antisemitismu.
Jsou Židé národem, osudovým společenstvím, či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin.
Kniha o konfliktním soužití Čechů a Němců ve dvacátém století, v níž autor popisuje vývoj česko - německého soužití od první světové války do roku 1939.
Na pozadí dramatické mozaiky událostí tehdejší Evropy klade autor otázku: Šlo o vůli a zvůli jedinců, souhry náhod, zbloudění historie anebo železnou zákonitost nevyhnutelného dějinného procesu?
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.
Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
